všie necti i všeho zlého své ženě i jiné čeledi, a sám pak ovšem střeha se toho, však zvláště to má činiti pro své dietky, aby těmi vinen nebyl a těžce před bohem z nich neodpoviedal i z jich také prapradětí. Neb což dietky vidie od svých starost, leč zlé, leč dobré, přivyknúc tomu, i své děti potom vedú k témuž. Protož hospodář nic zlého nepřepúštěj v své čeledi: ani lži, ani řeči nekázané aneb nemúdrého protiv bohu porúhanie, ani kostek, ani sváróv, ani také pokútnieho milovánie, ani zlodějstva, ani zpravovánie. Neb kteráž kolivěk zlost a nelepota jest v které čeledi hospodářovým obmeškáním, za všecky těžce bude odpoviedati. Čím pak tieže, bude li jeho naučením a příkladem.
Protoť jest každý hospodář pán v své čeledi, aby jí bránil nesličného. Avšak má se o to pokusiti najprv dobrotú; nemóž li pojednú staviti všeho zlého obyčeje dřevnieho, ale ujímaj po málu, ale novému zlému obyčeji nikakež vzniknúti nedaj; nemóž liť dobrota prospěti na nich, ale ukaž právo svého panovánie. Vždy na to pomni, že onen kněz Elí v Starém zákoně dobrý byl sám, ale synové jeho zle činili. A on řiekal jim: „Zle činíte!“, ale však netresktal jich mužsky ze zlého, zaslúžil tiem božieho hněvu a dán na příklad všem takovým otcóm a hospodářóm, kteříž toho nejsú tbavi, což jich čeled činí zlého protiv bohu. Ale však má se střieci hospodář hněvu prchlavého bez užitku; nemóž li zbýti všie věci hněvu, ale obměkči jej a svým sluhám ukruten nebuď i své ženě, pomně na to, že bóh jest jediný pán i tvój i jich. A na to se každý také rozmysl, že nesnad by každý někaké vášně nemosil mieti; a častoť bývá, že jedné vášně, a snad ne ovšem zlé, přezřieti nechtě, viece jej zkazíš, aneb jinému mosíš viece přehlédati. Ano kolec často mosí přezřieti oři některé jeho vášně, aby jemu v jiném pohodlen byl. Avšak nemiením, by bylo přehlédati zřejmě protiv bohu, ale s rozumem má člověk
