milost veliká, vždy činí veliké skutky, a najviec, když toho vidí potřebu tomu, kohož miluje. A když jest obecně to všem řekl svatý Petr, tehdy ovšem ty vdovy, ješto mají z dluhu přirozeného a kakús náhodú mieti péči o někom, nemají se z toho vynímati. Veď máť vdova býti, ať by jí ijeden nejměl čím očí vytýkati; a bylažť by to nepěkná věc, pro své náboženstvie dáti svým býti obmeškánu. Ano svatý Pavel žádal déle na světě býti, než jemu libo, pro užitek svých bližních, vida, že j’ jim byl potřeben. Neb jeho žádost prvá byla, aby, rozlúče se s tělem, i byl s Kristem; avšak jest řekl: „Kak by mi to dobro bylo, však pro užitek lidský chci rád na světě pracovati.“ Jako by řekl: „Neb ač z prodlenie toho budu škoden; však větší chválu z něho vezmu, když příde čas, abych se věč kochal s Kristem.“ A jinde také die: „Požadovach, abych vzdálen byl od Krista pro mú bratři, ješto jsú podlé těla mně přívuzni.“ Ktož by pak pro útěchu zdejšieho náboženstvie chtěl dáti v obmeškání býti svým bližním, tenť by svatého Pavla nenásledoval. A přesto nemá se ižádný tak všie věcí poddati práci, by se také svým časem k modlitvám na páteře do kostela na boží službu aneb na kázanie neuprázdnil.
Ta pak vdova, jakož učí svatý Pavel, ješto j’ právě vdova, točíš všie věcí jest osiřela, nejmajíc dětí ani kohož koli, ješto by k jejie práci byl přivázán, ta proto nebuď lhostajna; ale pracij postem a modlitvami ve dne i v noci. A chceš li čísti o tom, coť příslušie k tvému stavu, znamenaj, coť sem psal duchovním lidem.
Tyto knížky třetie jsú o hospodářovi a o hospodyni a o čeledi
Hospodář v své čeledi, leč jest chudý, leč bohatý, každý podlé svého běhu má se slunci přirovnati, podlé onoho výkladu, ješto j’ Jakub
