druhé straně orzycz vlka okřikú Pass. 569, zahradníci orzijcz nepřěstanú klidiec zahrady Štít. ř. 189ᵃ, orzicz Comest. 223ᵇ, woṙyce Háj. 79ᵃ, oře- oříc- Us. spis.; novotv. oraje, orajíc- Us.
Podobně
kárati: praes. který káře Jg. (XVII stol.), part. zůstal.. Jozafat na tom miestě přikřejí káře své tělo Barl. 2, 25; nč. kárám, -ej, -aje Us., dial. kářu Btch. 249 (dol.-beč.) a j.
krákorati, kuře krákoře Erb. 157, ženy krákoří RZvíř. Jg.; krákorám, -ej, -aje Us.
skuhrati: part. ſkuhrziecze m. -íce ChelčP. 182ᵇ; skuhrám, -ej, -aje Us.
sychrati: = (zimou) se třásti: part. dietě pláče jako ſychyrze (sic) zimú ML. 135ᵃ, děťátko plakáše ſychrze zimú BrigF. 47ᵇ, (rytíři, na lodi) ſychṙic pojedú Baw. 122ᵇ. Zaniklo.
tytrati neboli titrati murmurare: praes. nebudú syti i wztytczyu (sic) murmurabunt ŽWittb. 58, 16 m. vztytřiú; srov. impf. proti mně tytrachu susurrabant t. 40, 8, part. tytraly murmuraverunt t. 105, 25. Slovo onomatopojické, zaniklo.
vrtrati murmurare: praes. když srdce newrtrze Alb. 11ᵇ, (někdo) zwrtrze Štít. ř. 175ᵃ; novotv. že wrtrate proti ňemu Ol. Num. 16, 11, proti vám wrtragí t. 17, 5; impt. newrtrzi ne detrahas regi Ol. Ekkles. 10, 20; part. počěchu lidé wrtrzycz mluviti Pass. 14, wrtrzijcz na ně Štít. ř. 63ᵇ, bychom trpěli newrtrzijcz Štít. ř. 148ᵃ; srov. wrtrati budú murmurabunt ŽKlem. 58, 16, Judáš wrtraſſe Krist. 75ᵃ aj. Slovo onomatopojické, zaniklo; srov. vrtlati v § 169.
žebrati: praes. (já) żebrzy všady Troj. 228ᵇ, ty jmáš přieliš a druhý zebrze Štít. uč. 140ᵃ, pyšný žebrák nic nevyžebře Kom. Jg., zebrzem-li prosiec světla Štít. ř. 116ᵃ, chudí žebrzij ChelčP. 175ᵇ, wyžebrzij t. 212ᵇ; impt. zebrziete a vyvrženi buďte mendicent ŽKlem. 108, 10, zebrziecze m. žebřěte ŽWittb. tamt., zzebrziete Ol. tamt.; part. (Alexius) zebrzie seděl Pass. 323, syn sedieše zebrzye Koř. Mark. 10, 46, (slepec) seděl žebrze ChelčP. 70ᵇ, pojide žena zebrzicy Pass. 289, chleba zebrzicze Hug. 99, žebřyce Háj. 361 atd.; žebříce DalJ. 89 rkp. Z, žebrúce t. z rkp. F, chybou. Novotv. žebrají Lomn. Jg., žebragicze ChelčP. 165ᵃ; žebrám, -ej, -aje Us.
žehrati: praes. (já) žehři Drach. 101, ješto zehrze Štít. 110ᵃ, sv. Pavel zehrze Štít. uč. 120ᵇ, všickni zzehrzi Ol. Sir. 13, 27, żehrzí Kladr. tamt., Filistinští zzehrzi Ol. Súdc. 15, 11; impt. nezehrzy sě s svými dětmi Štít. uč. 108ᵇ, zzehrzi sám na ně Ol. Job. 42, 6; part. Priamus proti Eneášovi żehrze takto vece Troj. 193ᵃ, adj. žehránie zehrzycich Koř. Řím. 15, 3 Novotv. žehrám, -ej, -aje Us.
