svítiti stč. svietiti impt. stč. svěť nč. svěť a také sviť, navštíviti stč. navščieviti-navštěv a navštiv, mířiti-miř m. měř, říditi-řiď m. řeď atd. Někdy naopak slabika jinde krátká v impt. se dlouží, na př. stojím-stůj, stč. stuoj, stój, dial. stój BartD. 1, 40 (hroz.), bojím se-dial. bůj se stč. buoj sě, bój sě, voliti-stč. vuol, vól, rostu-dial. růsť, růsť jablunko z široka Suš. 435, vrci-vŕz, wŕz to preč LékB. 182ᵃ, hrnouti-dial. hŕň BartD. 1, 40 (hroz.).
O jednotlivostech a jiných drobnostech sem hledících viz doleji při třídách a slovesích jednotlivých.
Aorist.
20. Aorist je v indoevropštině dvojí: silný neb jednoduchý, a slabý neb složený.
Slabý má kmenotvornou příponu -s, na př. skr. 1. sg. a-tāut-s-am z koř. tud- tundere, a-dik-š-am m. a-diś-s-am z koř. diś- monstrare, a-nāi-š-am z koř. nī- ducere, ř. ἒδειξα = ἒ-δειϰ-σ-α, ἒ-λῡ-σ-α, stsl. 1. sg. pę-s-ъ, 2. pl. pę-s-te, 1. sg. pi-ch-ъ (-ch- z -s-, srov. I. str. 306), ved-o-ch-ъ, 2. pl. pi-s-te, vedo-s-te, stč. pi-ch, vede-ch, pi-s-te atd.
Naproti tomu aorist silný nemá kmenotvorné přípony té nebo takové, na př. skr. 1. sg. a-budh-am praes. bōdh-āmi z koř. bheṷdh- = slov. bъd-, bdíti, a-lip-am praes. limp-āmi z koř. lip- ungere, ř. ἒ-λιπ-ου, ἒ-φυγ-ου, ἒ-λαβ-ου praes. λείπω, φεύγω, λαμβ-άυ-ω atd.; o aor. silném ve slovanštině viz v § násl.
Rozdílnost obojích těchto aoristů jeví se tedy v kmenech. Jejich přípony osobní jsou stejné a jsou vyloženy nahoře v §§ 7–14; kde jsou přípony tyto rozdílné, totiž silnější a slabší, tu má aorist ovšem slabší, na př. sg. 1. -m (proti praes. -mь), 2. -s (proti -sь) atd.
Aorist silný (jednoduchý).
21. Aorist tento nemá přípony kmenotvorné -s (v slovanštině po případě -ch), která je v aoristu slabém, ani které jiné. To je známka jeho všeobecná. Podle známek jiných jsou v něm opět rozdíly: bývá z kmene slabého, proti praesentu, jenž je kmene silnějšího, na př. skr. aor. a-budh-am praes. bōdh-āmi (z bheṷdh-), ř. ἒ-φυγ-ου praes. φεύγ-ω, ἒ-λιπ-ου praes. λείπ-ω atd.; bývá z kmene bez souhlásky nosové, proti praes. se souhláskou tou, na př. skr. a-lip-am praes. limp-āmi, ř. ἒ-λαβ-ου praes. λαμβ-άυ-ω atd.; bývá z kmene souhláskového (souhláskou zakončeného) a někdy ze samohláskového, na př. skr. a-budh-am a a-dā-m, ř. ἒ-φυγ-ου a ἒ-δω-υ atd.
V slovanštině mohly by býti a snad jsou tvary aoristu silného a kmene samohláskového 2. 3. sg. da dedisti dědit = skr. a-dā-s, a-dā-t, ř. ἒ-δω-ϛ, ἒ-δω,
