1, 79 (rožn.), mdchaf-mášu t., ráchat bſſi-róšu t., žďúchať-tāů&u t., brechati štěkati-pes breše Duš. verb. 366 (slc.) a j.
175. Inf. -kati praes. -ču.
Na př. pykati. Praes. pyču, -iu, -i atd. (stsl. plačą atd.): (já) toho pyczyu LAl. g, sám nevie, právě-li pycze hřiechóv Štít. uč. 150ᵇ, taký vieru drží, zlého pycze Štít. ř. 192ᵇ, (my) pyczem těch závin Štít. uč. 137ᵇ, jsú někteří, ež pyczij, že jsú hřešili Štít. ř. 218ᵇ, ďáblové pyčí, že na radách božích přestali Solf. 29, tuť pozdě pyčí a se ptají Vel. Jg.; novotv. pykám, -áš atd. Us. Impt. pyči atd.: minulých věcí nepyč Solf. Jg., mé žalosti pyczte LAl. h, pyczte jeho Hrad. 53ᵇ; novotv. pykej atd. Us. Part. pyčě atd.: pyczyucz na krále AlxV. 2342, žalostivě pyczycze Pass. 326 atd.; novotv. pykaje, pykajíc- Us. – U sloves -skati bývá ovšem -šču, -šťu atd.
Podobně
blýskati (strany samohlásky v blysk- stsl. blisk-, z blьsk-, srov. I. str. 211): praes. bliſce sě smutné nebe rutilat Koř. Mat. 16, 3, (blyſkota) sě blyſſczze Kruml. 326ᵃ; dial. blišče sa BartD. 1, 79 (rožn.); blýskám, -ej, -aje Us.
jískati, stsl. iskati quaerere praes. ištą (vedle iskają a iską), z j-isk-; z toho z-ískati. Praes. sg. 1. jíšču atd.: což (já) ziſczy Pass. 417, z této jhry nevstanu až i zyſczy JeronMus. 64, zyſſczy Jeron. 115ᵇ, jáť bohdá zzyſſti jeho zbožie Trist. 15; 2. neb ty zyſczes rychle Hrad. 125ᵃ, což zyſſczeſſ Vít. 33ᵇ, za smrtelného muže neumierajícieho krále zyſczes Kat. v. 3011, na mně nic nezyſtyes Hod. 86ᵃ, tak učiníš-li, užitek veliký zyſtieſs Troj. 139ᵇ; 3. (člověk) viece ziſſczze Kruml. 323ᵃ, pléška proti nám nezyſſcze TkadlMus. 192, kupec zyſſcze Štít. Vyš. 65ᵇ, (člověk) zyſſtie ŠtítPař. 109ᵇ, ktož změte, ten ztratí a druhý zyſſtie ODub. 22, často křivý zyſſtye t. 57, ten svú při zišťe Řád pz. 123, (jenž) zyſſtie Ol. Sir. 20, 25, (žena) zyſſtiet peněz mnoho LékA. 145ᵇ, (kto) ziſſtie ChirB. 37ᵇ, zyſſtie-li on Trist. 18, (kazatel) ziſſtye duši GestBř. 1ᵇ; pl. 1. budeme kupčiti a něco zíšťeme Br. Jg.; 2. dušě vašě ziſczete sobě JeronMus. 14, ziſczete sobě Jeron. 25ᵃ; 3. kupci což zyſſti Hug. 384, kupci nic nezyſſti t. 385, Trojanští statečně se obrátie a pole zyſſti Troj. 135ᵃ, tu opět Řekové zyſſtii pole t. 136ᵃ, kteří pře ztratí nebo zíští Tovač. 119. Impt. jišči atd.: zišť (rkp. zzisk) dlužník neb nezišť HusE. 1, 216. Part. jíščě atd.: jěde (aor.) každý zvlasti gíſſchzie PilB., když mní kto by byl ziſſchzie AlxBM. 5, 26, nýnie kto milosti zyſtye Hod. 82ᵇ. – Zachováno v dial. iskat BartD. 1, 220 praes. íšču t. 79 (rožn.), ve vískati praes. vískám atd., obé = hledati (vši); pak v získati, veskrze s novotvary podle V. 1ᵃ: získám, -ej, -aje atd. Us.
kdákati: praes. slepice kdaczye BohDial. 344, slepice kdáče Manž. 147, pl. slepice kdáčí Ctib. Jg.; nč. kdáču atd. i novotv. kdákám, -ej, -aje Us. Slovo onomatopojické. Takové je také sloveso
