Krom toho v usu ob. také: párati praes. šev se párá n. se páře, pářu BartD. 1, 25 (zlin.) a j.; – a dial.: babrati = přebírati se BartD. 1, 198, kdo se v jídle babře t. 140; cabrati se n. čabrati se = loudati se t. 202 a 203, ten se čabře t. 203 (val.); mamrati, mumrati = bručeti, medvěd mamře t. 229; šabrati = hrabati, kde sa šabřeš t. 271 (val.); šemrati = šeptati, (lidé) o tom šemřú t. 273; ščibrati, husy ščibřú zeď (ozobují) t. 272; tyrati = utíkati, (já) tyřu t. 280; -bírati, sbířu t. 1, 25 (zlin.), straka sbíře zrnečka Suš. 332; -dírati, zdířu BartD. 1, 90 (stjick.); -mírati, umířu t. 79 (val.); -pírati (ku práti i příti), zpířu t., spířu sa t.; -vírati, zavířu t., otvířu t. 90 (stjick.); starati, ustaře sa t. 129 (laš.); šťárati – šťářu Btch. 249 (dol.-beč.); škemrati, škamrati, škebrati – praes. -řu Us. Jg.
169. Inf. -lati, praes. -lu atd.
Na př. plápolati (stsl. glagolati). Praes. plápoľu, -iu, -i atd. (stsl. glagolją atd.): oheň wzplapole ŽKlem. Deut. 22, milost plapole ve mně Modl. 12ᵃ, (kůr andělský) plapole milostí boží Štít. uč. 99ᵃ, (vy) plapolete milostí boží t. 68ᵃ, ti najviece plapolý milostí boží t. 67ᵃ atd.; novotv. plápolám, -áš atd. Impt. plápoli, plápol, zde nedoloženo; novotv. plápolej Us. Part. plápole: plapolycz milostí Štít. uč. 68ᵃ, adj. (andělé) plapolyczý milostí t. 67ᵇ, s těmi anděly milostí plapolyczymy t. 70ᵇ; novotv. plápolaje atd. Us.
Podobně
beblati, bublati: praes. svět buble ŠtítPař. 26ᵇ, stařec buble Rosa Jg.; bublu i -ám atd. Us.; beblám, bebli Jg. (bez dokladu).
huhlati: praes. co huhleſs Hod. 85ᵇ, všeliký pohuhle sibilabit Ol. 3. Reg. 9, 8, ani (hlasové) huhli Pass. 92, židé ve své škole huhly Otc. 446ᵇ; impt. huhlete a křičte EvOl. 332ᵃ; part. duše žalostně huhlycz volají Štít. uč. 154ᵃ, ječíce a huhlycze ROlB. 130ᵃ; huhlu, -eš atd. Us., někdy též huhlám atd.
kašlati: praes. kašlu, -eš Us., ižádný ani pline ani kaſſlie (sic) Otc. 321ᵃ; impt. kašli, part. kašle atd. Us.; někdy též impt. -ej, part. -aje Us.
kláti. Slabika kořenná je kol-. Z ní je praes. koľu, kóleš atd.: meč srdce kuole Pís. XV stol. ve Feif. LL. 696, král Laumedon ony kuole ony seče Troj. 33ᵃ, pravda v oči kůle Přísl., kole Jg.; pl. 3. nechať rozkoli jě Ol. Ezech. 23, 47, rytieři koli NRada 894, kdyžto zakoli (brav) masaři Baw. 403, dva skopce spolu kolí Aesop Jg. Impt. koli, kol: skol Us. Part. kole: Jan z Michalovic kole po Rýnu do Pařížě jěde, tu ctně klaw túž cěstú do Čech přijěde DalC. 94. – V tvarech ostatních je kmen základní kla-. To vzniklo z kol-: inf. kláti stsl. klati z kol-ti atd., -a není tu tedy příponou jako v tes-a-ti. Pro č. ve-klati atp. = *vъ-kъla- je třeba předpokládati, že se z kla- záhy vyvinulo kъla-, vlivem praes. kol- a podle praes. zov- inf. zъva- atp. Srov. I. str. 35, 85, 172. Tvary z kъla- jsou:
