naje atd. – Ztvrdnutím stůnu, -neš atd.: ženský (pl.) stunou BartD. 2, 261 (žďár.), stůnu, -neš ... stůnou Hoš. č.-mor. I, 83 a II, 103.
Podobně kuknati z gugnati, stsl. gągnati murmurare: praes. (já) kukni, že jsem se škaredý narodil Pís. Jg., mnoho jich na své dobrodince kukňe t., pro nerovnost kukněte Jel. Jg., lidé kuknije (m. -í) HrubLobk. 58ᵃ; žena plakala a kuknala querebatur Pr. Súdc. 14, 16, že ste kuknali proti nám mussitastis t. Ex. 16, 7. – Z býv. gugnati je také huhňati, praes. -ňám a -ňu atd. Us.
Slovesa žieti nč. žnouti patří sem stč. praes. žňu, impt. žni a part. žně atd.; v. § 88.
171. Inf. -zati, praes. -žu atd.
Na př. řězati, stsl. rêzati. Praes. řěžu, -iu, -i atd., stsl. rêžą atd.: sg. 3. zrſieze ŽKlem. 128, 4 atd., nč. sg. 1. řeži, -u, pl. 3. řeží, -ou Us.; novotv. řezám, -áš atd. Impt. řěži, řěž, řež atd. Us.; novotv. řezej atd. Part. řěžě atd.: vlasy vrzezycz Štít. uč. 44ᵃ, obrzezzijcz Štít. ř. 38ᵇ, řeže, řežíc- Us.; novotv. řezaje.
Podobně
hemzati, stsl. gъmъzati repere. Praes. tráva rostúc jako hemze t. j. hemže ŠtítMus. 116ᵃ, tráva jako hemze rostúc ŠtítVyš. 13ᵃ; part. musíš na svú prsí hemżie choditi Kruml. 2ᵇ. Zaniklo, a matením tvarů se -z- a -ž- konstruována slovesa nová hemzeti, hemžeti, hemziti a hemžiti Jg.
hrzati v. zde doleji rzáti.
kázati: praes. sg. 1. to vem kazyu DalC. 7, kazyu Mast. 304, ukaziu ŽKlem. 49, 23 a j., pl. 3. a’ni slovo božie kazyu Pass. 407; impt. prſikazi, abych byl při tvéj stráži AlxBM. 3, 8; part. slovo božie kazie umřěl Pass. 411, pak jim kázal po všem světu jíti vieru kazucze Kat. v. 1989 atd.; nč. praes. káži, -u, impt. kaž, part. káže, kážíc- Us.
klúzati, klouzati, dial. klzat BartD. 2, 165 (brn.), stsl. plъzati praes. plъžą repere, srov. I. str. 296. Praes. kloužu se atd. Us., klóžo BartD. 2, 196 (tišň.), hoch se klouže, hoši se kloužou, klouzám se, klouzají se Hoš. č.-mor. II, 103. – Vedle klouza- je také klouha-, vzniklé analogií: bylo strouhati praes. stroužu, utvořeno tedy ke kloužu také klouhati Us. – A také klouziti: hoch se klouzí, hoši se klouzili Hoš. č.-mor. II, 103.
lzáti, lízati, stsl. lizati praes. ližą lambere. V stč. je v praes., impt. a part. praes. líž- (liž-), v tvarech ostatních lza-, srov. psáti: píš- (piš-) a psa-. Praes. lížu atd.: když někdo lijzze rožen Štít. ř. 11ᵇ, jenž kropičky lyzy Alb. 80ᵇ, hovada lizzi jej (kámen) Kruml. 70ᵇ. Aor. lzach: psi lzachu vřědy jeho Krist. 67ᵇ. Inf. lzáti: nepřietelé zemiu lzati budú ŽKlem. 71, 9, prach lzaty budú Pror. Isa. 49, 23. Part. lížě: (psi) liżicze nemocného ChelčP. 168ᵃ. Part. lzal: (psi) lzali krev Tkadl. 7ᵃ. Nč. praes. lížu a impt. liž, novotv. lízám a lízej, a ostatek všude líza-.
