obauzejí Akta z r. 1547 Jg. Impt. nepomlouvej a neobouzej jiných Pr. Jg. Inf. utrhavými slovy obauzeti Cyr. Jg., když (žalovaný) konšely zobouzeti směl WintObr. 2, 684 (ok. r. 1600), obouzeti koho Us. Jg. Part. vězte, že jest zle žaloval, súsěda lstivě obuzal Hrad. 117ᵇ, kteříž židy nepravými zprávami při dvoře obauzeli Plác. Jg. Zaniká.
-váděti, k voditi, v. -vázěti.
váleti, k váliti. Praes. padesát koláčiev z toho (těsta) nawales Hrad. 137ᵃ, anjelík jenž v blati ze vale Příp. svatojirsk. Part. nádobie sě rozwalelo Otc. 186ᵃ. Nč. válím, válel atd. Dial. válat BartD. 1, 25 (zlin.), húsata se válajú t. 325 (val.), poválał t. 178 (val.); novotv. podle V. 2 praes. sg. 1. válu pl. 3. válú t. 25 (zlin.).
-váněti, k voněti: zaváněti atd. Us.
-vářěti, k vařiti: zavářeti atd. Us., dial. vyvářať, vyvářám BartD. 1, 79 (rožn.), zvářaní t. 328 (val.).
-vářěti, otvářěti, k otvořiti. Praes. jenž duchovnie věci otwarzye, tělesné zakrývá Alb. 86ᵇ. Zaniklo.
-vázěti, k vaditi. Praes. mně týž věci nic nezavázejí ŽerKat. 61. Part. aby to jinejm nezavázelo t. 296. Zaniklo.
-vázěti, k voditi. Praes. v starém suchém člověku nesnadně sě zawazie natrápenie nemoci LékB. 210ᵃ. Inf. provázeti atd. Us. Odchyl.-váděti: zaváděti, prováděti a j. Us., s významem jiným, než jest ve -vázeti.
-vážěti, k voziti: svážeti atd. Us. Dial. svážat BartD. 1, 7 (zlin.), svážajou t. 92 (kel.), svážali t. 2, 10 (holeš.) atd.
věcěti, stsl. vêštati loqui, ze subst. viece stsl. vêšte consilium Mikl. 2, 455. Za věcě- bývá předčasným klesáním jotace věce-, vecě- a vece-; o tom v. I. str. 200. Má tvary jen t. zv. infinitivní. – Aor. věcěch, vecěch, vecech atd.: sg. 1. weczech Kruml. 482ᵃ, Comest. 258ᵇ, vecech jemu Nikod. 52ᵇ; sg. 3. kněz vieczie DalH. 41, Boleslav viecze t. 30, dci vecie t. 42, kněz Oldřich vecze t. 40; (Šárka) weczye DalC. 13, kněz wecze t. 76 a j.; weczie ait (perf., v bibli Br. řekl) ŽWittb. Deut. 20; když bóh weczye: Adame, co sʼ učinil? Adam weczye: Eva mě připravila! Eva weczye: had mě přělstil Alb. 91ᵃ, tu jemu jedna wecye Krist. 96ᵃ; wiece Pilat ait, ἒφη Koř. Mat. 27, 65; wecze ApD. b, PilD., Jid. 109, svD. 32; du. 3. (dva pústenníky) wecyeſta Pass. 284, ona nevinná wecyeſta t. 354, ta dva anděly wecieſta Krist. 108ᵃ, weczeſſta Bel. 190ᵇ, weceſſta oba GestB. 34ᵃ, weceſſta druhá dva tovařišie t. 44ᵃ; du. 3. fem. tehda oně (dvě dievcě) užasše sě wecyeſta Pass. 362; pl. 3. mistři weciechu Pass. 310, wecziechu Hrad. 89ᵇ, ML. 76ᵃ, weciechu BiblB. Mark. 8, 5, weczechu Ans. 3, ChelčP. 88ᵇ, Bel. 155 a j. – Part. což sme vám wzuiecieli constituimus Ol. 1. Mach. 13, 38. – Part. odweczeno jemu bude EvOl. 152ᵇ. – Zaniklo a zbyl jen archaismus vece dixit v dikci biblické a odtud i jinam přejímaný, na př. wece kocour Květy 1834, 80 (v bajce novodělané), (čížek) odwece t. 81
