niesol Hatt. slc. 147, ja-ch nosil t. 143, ja-ch tam byv, ja-ch robiva kop. 59; - na jiného-ch čekaua BartD. 1, 47 (lhot.); - rostla-cě-ch ja rostla Suš. 381 (od Ratiboře); - že-ch s jiným mluvila t. 300 (z Hoštalkovic), že-ch ti vinek ukrad t. 381 (Ratib.), že-ch to nevěděu BartD. 1,47 (súch.). jak-e-ch byl ČČMus. 1842, 404 (slez.), ješče-ch se něnajedla Suš. 414 (z Bránek), dycky-ch to praviua BartD. 1, 47 (lhot.), včera-ch páseu t., do pekla-ch se dostala Suš. 22 atd.;
plur. 1. nesli-chme, -chmy atd.: nenašli-chme, ale-chme viděli BartPís 144, oba-chme płakali, oba-chme śe biłum šatkum oči učirali Šemb. 156 (opav., od Bavorova), jak-chmy sě łučili oba-chme plakali ČČMus. 1842, 403 (v nář. hulčínském, ve Slezsku), dy-chmy se slubovali Suš. 497 (laš.), juž-e-chmy pána našli Duš. bezpř. 433 (slez.).
Plusquamperfektum act.
230. Plusqperf. act. vyjadřuje se výrazem složeným z part. -lъ a aoristu, imperfekta nebo perfekta slovesa pomocného býti; na př. nesl bych, nesl běch, nesl biech, byl jsem nesl atd., vše u významu = tuleram, portaveram. V příkladech staropismých bývá nesnadno rozeznati nesl-běch a nesl-biech atd., na př. (peniez) ztratyla byech perdideram Seitst. Luk. 15, 9 může býti ztratila běch i ztratila biech, když ſe ſebrali biechu NRada 31 může býti sebrali běchu i sebrali biechu atd.; více v. o tom v § 100.
nesl bych atd. Na př. bych rzekl dřéve, že v té vieře jest mnoho rozumu dixeram Štít. uč. 11ᵃ; Rzekl bych, že chci přimiesiti něco dixeram Brig. 53ᵇ; (Darius) tak sě by wyprawil hirdě AlxH. 2, 2; pak-li by nalezeno bylo u ňeho (zloděje), czo by vkradl živého, dvé to má vrátiti quod furatus est Ol. Ex. 22, 4; jakož mu by przikazal hospodin praeceperat Ol. Ex. 7, 13, rybářie bychu odeſſly descenderant EvVíd. Luk. 5, 2, nepřietelé, ješto jej (Krista) bychu oſtupily Brig. 23ᵃ.
nesl běch atd. Na př. jež (listy) mu bye poſlal král řěčský AlxV. 1016, ten bie prſiſſel na své hoře AlxB. 4, 33, (Jidáš) uzřě Rubiena, jenž wy̆ſſel bie sobě Jid. 90, juž bie prsiſſel ten čas JidDrk. 27, ješto j’ho (králová Jidáše) bie zzyneem wzala t. 79, (Klitus s Artofllem) tak sě tvrdě ſeſla byeſla, jakž za umrlá lezyeſta AlxV. 1582, jakož zdyely byechu, takúž otplatu vzěchu fecerant AlxV. 501 (podle smyslu spíše běchu nežli biechu).
nesl biech atd. Na př. bijech rzekl dixeram Štít. ř. 67ᵇ, bijech rzekl onehda t. 70ᵇ, (ty) hanně bieſe prziſla, panno krásná Kat. v. 1258, kněz Oldřich ne tak kláštera ješče bieſſe doczynyl, jakž svátému Prokopu slíbil Hrad. 13ᵇ, (sv. Prokop) již bieſſe všecko rozdal t. 19ᵃ, (masti) jěž bies prziprawila t. 29ᵃ, (Alexander) tak ſye byeſye wzbudyl AlxV. 515, tu jej ten potka tělestně, jehož byeſye wydyal ve sně t. 918, (Boleslav synovi) wzdhiel bieſe Strachkvas DalH. 30, jeden dobrý oſtal byeſſe DalC. 13, to byeſſe na ň
