chňapati, klapati, krapati, křapati, křápati, křupati, lapati, lípati -lípu dial. lépu BartD. 1, 79 (val.), loupati-loupu dial. lúpu, klasy se lúpú BartD. 1, 307, lupati, rýpati, skřípati, šňupati, šoupati.
166. Inf. -vati a -fati.
V stčeštině sloves -vati praes. -v́u atd. trvám nebylo, rovněž jako v stsl. Co se sem v době pozdější hlásí, jsou novotvary vzniklé analogií. Na př. kývati praes. kývaju atd. a kývu v. § 148; – plavati praes. plavaju a plavu v. tamt.; – plúti novotv. plovati, a k tomu opět novotv. part. plově: ploviec Troj. Jg., plovíc DalJ. 105 Lup.; – zváti praes. zovu pl. 3. zovú, a k tomu novotv. zoví: jedni druhé k sobě zowj Har. 2, 188, na ty smlauvy zuwj příbuzné t. 321; – mimo to dále novotv. v nář. východních: dívati se praes. dívám se, impt. -ej, part. -aje, a dial.: dívu sa BartD. 1, 90 (stjick.), kmotr sa díve t. 347 (rožn ), podívte se t. 164 (val.); zívati: -ám, -ej, -aje, a praes. zívu. -eš Us. a BartD. 1, 25 (zlin.) a j.; zpívati:, -ám, -ej, -aje, a dial. praes. zpívu t. 83 (val.), sg. 3. zpíve t. 149 (laš.). –Slovesa pak -fati jsou vesměs původu podružného a novějšího. I nejstarší z nich, úfati, je z býv. u-pъv-ati, a má tvary náležité podle vzoru V. 1ᵃ, v. § 148. Ostatní jsou původu mladšího a mají praes. -ám i -u; na př. couſati v. couvati z něm. zauen střhněm. zûwen, kloſati z klobati, blafati atp., praes. -ám i -u Us., impt. -ej, part. -aje.
167. Inf. -mati, praes. -mu atd.
Na př. dřiemati, stsl. drê
mati Praes. dřieḿu, -iu, -i atd., stsl. drêmlją atd.: já nedřími Br. Jg., newzdrzieme ſie non dormitabit ŽKlem. 120, 4, newdrzyeme sě Hod. 13ᵃ, zlí zesnú a dobří se wzdrzyemij Štít. ř. 231ᵃ; novotv. zdřjmagj ſe pastýři Br. Naum. 3, 18, dřímám, -áš Us. Impt. dřěm: bděte, nedrzemte BrigF. 77 (n. 78); novotv. dřímej Us. Part. dřiemě: an drzyemye leze pod kola AlxV. 2445, jako driemie Baw. 49ᵃ, druzí sedí drziemijcz v lenosti ChelčP. 113ᵇ; adj. písařóv drziemicich Lit. předml. k evang.; novotv. dřímaje atd. Us.
V usu ob. také: šišmati, ušišmati praes. -mu atd.; a dial. zkoumati -zkumu BartD. 2, 139 (zábř.), objímati – obíme matka sirotu Duš. verb. 360 (slc.).
168. Inf. -rati, praes. -řu atd.
Na př. orati, stsl. orati. Praes. ořu, -iu, -i atd., stsl. orją atd.: ktož vorze chtě bohat býti t. j. uoře z óře Štít. uč. 93ᵇ, ten vždy vůře Rzvíř. (kůň), zemí našich neworzeme Alxp. 101, řekli jste že země neorzete t. 102, zahradníci orzij zahradu Štít. ř. 188ᵃ, orzy Comest. 223ᵇ, voří Jel. Jg.; zrušením přehlásky sg. 1. ořu, pl. 3. ořou Us.; novotv. orám, -áš Us. Impt. oř atd. Us.; novotv. orej Us., orajte Suš. 517. Part. ořě: lidé na
