Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<347348349350351352353354355>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

f) Participium -ъs: tesav, -vši, -vše, psl. tesavъ atd., jako při vz. V. 1ᵃ v § 147, f).

g) Participium -: tesán, -ána atd., psl. tesanъ, -a atd., na př. rozpazan t. j. rozpásán discinctus Greg. (v otisku v ČČMus. nesprávně rozvazan), nakazan t. j. nakázán sacramentis imbutus tamt., kupaan Pass. 31, pſaan Pror. 65ᵇ atd. jako při vz. V. 1ᵃ v § 147, g).

h) Substantivum verbale tesánie, -í, z -anьje, jako při vz. V. 1ᵃ v § 147, h). O kvantitě slabiky předposlední v. § 45.

Slovesa jednotlivá tohoto vzoru.

V praes., impt. a part. -nt (v stsl. také v impf.) spojuje se souhláska kmene základního se souhláskou j- přípony praesentní a vzniká:

-bʼ-, -ṕ-, -ḿ- z -bj-, -pj-, -mj-;

-ŕ-, -ľ-, ň- z -rj-, -lj-, -nj-;

-ž-, -š- ze -zj, -sj-;

-ž-, -š-, -č- z -gj-, -chj-, -kj-;

-z-, -c- z -dj-, -tj-.

A podle této souhlásky dělíme slovesa sem patřící zde dále v několik skupin.

Tvary ostatní hláskové změny právě vytčené nemají, a jsou jako ve vz. V. 1ᵃ: aor. tesach, impf. tesách, inf. tesati, part. tesal, tesán, tesav, jako dělach, dělách, dělati, dělal, dělán, dělav. Odtud pak vychází podnět, aby také místo náležitých tvarů praesentních byly novotvary podle V. 1ᵃ, a jest pak praes. tesám, impt. tesej atd., novotvary tyto zmáhají se časem víc a více, zvláště v češtině západní, pronikají ve všech skupinách sloves těchto a mnohdy vytlačily tvary náležité docela, na př. říká se ještě plakati-pláči ob. pláču, ale nikoli již pyči n. pyču, nýbrž jen pykám.

V §§ následujících jde tedy jen o praes., impt. a part. -nt, po případě o jejich novotvary; jenom někdy je potřebí výkladů a dokladů také pro tvary jiné.

Inf. -bati, -bʼu atd.

Na př. hýbati, stsl. gybati. Praes. hýbʼu, -iu, -i atd. stsl. gyblją atd.: čsož sě hibe ŽWittb. Puer. 79, jím se hýbem ChelčP. 242ᵃ, ani (hadové mědění) sě jako živí hibi t. j. hýbí Pass. 293, ti sěm i tam sebú hiby Hug. 277, jižto sě nehybij Ol. Bar. 6, 41, živočichóm, ješto ſe hýbí na zemi Kladr. Gen. 1, 28, moci světské ſie hybii Hilar. 15ᵇ, hybij ſe a trzeſú ſe Ben. 3. Esdr. 4, 36, drahé perly myslí hýbí Jel. Jg., vida je, ani se nehaybý Háj. 52ᵇ, zubové se cheybi (sic) Lún. ort. 1586; zrušením přehlásky sg. 1. hýbu, pl. 3. hýbou Us.; novotv. podle V. 1ᵃ: země sě hyba Hug. 373, ješto se hyba Ol. Lev. 11, 44, jenž sě od větru hiba Koř. Jak. 1, 6, již ſie hibagiu ŽKlem. Puer. 79, jež hybagy sě Hod. 7ᵃ, ti jenž sebú

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).