světské.“ A ihned hlavu otci sťal a v někakú jámu vrhl a sestrám svým zvěstoval o smrti otcově. A když sú uslyšely, plakání a vzdychání vypustily sú. Strážný potom do věže všel a tělo člověčí bez hlavy nalezl; divil se jest. Císař řekl: „Toto tělo k ocasóm koňským přivěž a po ulicech vlač až k šibenici. A v kterémž domu pláč a křik uslyšíš, toho domu pán jest tento; a ty všecky vezmi na šibenici oběs.“ Strážný to učinil. A když tak po ulicech vlečen jest, až před dóm jeho přišli sú, dcery jeho, když to viděly, v domu křik veliký vypustily sú řkúce: „Běda nám!“ Syn když uslyšal od sestr křik, sám se sekyrú v ledví potil, že krev velmi tekla jest. Tedy služebníci císařovi, když sú volání uslyšeli, opustivše tělo, v duom sú vešli a příčiny volání tázali sú. Tedy syn dí: „Sestry mé volají, že příhodú těžce sem se v ledví poťal. Poďte a vizte ránu mú!“ Služebníci, když sú ránu viděli, řeči sú věřili. A tak oklamáni vyšli sú a tělo rytířovo na šibenici oběsili sú.
O strace a nevěrné ženě
Bohatec některaký bíše v městě římském, kterýžto mějíše straku, ješto dobře mluvíše to, což jest slyšela a viděla. Ten mějíše ženu mladú, jako ty, ciesaři, máš, ale muže svého nemilovala, nebo dluhu tělesného jí navrátiti nemožíše, kolikrát jest chtěla žena. Ona jest jiného milovala. A když muže doma nebíše, neb po své potřebě jezdíše, ona na každú noc po milovníka svého posláše, aby s ní spal. Straka, když jest to uslyšela, všecko pánu svému pověděla. Muž ji často trestáše. Ona zapřela a řekla jest: „Ty věříš strace své zlořečené.“ I řekl on: „Straka má neumí lháti.“ Stalo se jest, že muž do krajin dalekých jel jest. A ona k milovníku svému poslala jest. A on v noci přišel a řekl jest ku paní: „Straka ta zlořečená obžaluje nás.“ A když skrze sien jdíše, tu kdež straka bíše, straka jeho slyšela jest mluvíce tuto řeč: „Ó milá paní, více než věřiti móžeš, straky se onéno bojíš.“ Odpověděla straka: „Ač tebe nevidím, hlas tvój slyším. Však vždy nespravedlivě činíš, že s ženú pána mého chceš spáti. Věz to, žeť všecko pánu svému povím.“ Ale paní řekla: „Neroď se báti, noci této budem pomštěni nad strakú.“
Od puolnoci paní vstala jest a dievky zavolala a řekla: „Vezměme řebřík a na dóm vstupme.“ I vstúpily sú na tu skrýši, tu kdež straka bíše, díru sobě udělaly a kameníčko malé, písek a vodu, to troje přes
