s radostí a s smíchem sú přespali. Ráno sú k králi přišli, i dí najstarší: „Pane, sen sem měl, že před branú první města jest jáma pod zemí, v kteréžto jest kád plná zlata skryta.“
I řekl král: „Poďme v noci a uzříme, jest li pravda, což pravíte.“ Když sú k bráně přišli, kád, kterúž sú vložili, vyněli sú. Král, když to uzřel, radoval se velmě a polovici jim zlata dal. I řekl jest druhý: „Já sen noc tuto budu mieti.“ A on ráno dí: „Snilo mi se u druhé brány o kádi plné zlata.“ Také třetí rytíř řekl: „Třetí noc že mi se bude díti o třetí bráně.“ A čvrtý o čtvrtéj. A u každé brány jednu kád zlata plnú nalezli sú, neb sú tu byli kádi položili. Tedy všickni tří sú řekli: „Pane, noci této bude se nám všem sníti a nadějeme se více zlata naleznúti.“ I řekl král: „Buoh daj vám dobrý sen a užitečný.“ Ráno sú králi řekli: „Ó pane, o dobrém sme sny měli.“ I řekl král: „Povězte mi!“ I řekli sú jemu: „Nám se všem snilo, že pod základem věže, tu kdež sú obrazové, tak mnoho leží zlata čistého, že všichni koni tvoji neuvezli by.“ I dí král: „Buoh nedaj, bych věži zrušil pro zlato s obrazy, skrze které ot nepřátel našich jsme všichni vystřeženi!“ A oni sú řekli: „My v ruce vezmeme základ věže, tak múdře kopajíce, že věže pevněji stane
