k téj krajině jeli. A tak nižádná krajina nemohla skryta býti, by se nad Římany mohla mstíti, by skrze obraz krajiny té nebyla zrazena. Potom mistr Virgilius k utěšení chudým učinil oheň veliký na některakém místě, aby chudí mohli se shřéti, a podlé toho ohně jednu vodu z některaké studnice vycházející, aby všickni chudí tu žížeň uhasili a nebo aby se myli. Podlé toho ohně a podlé té vody učinil jeden obraz stojatý, a na čele jeho bíše psáno: „Kto mě bude bíti, pomstu brzkú nad ním učiním a vezmu.“
Ten obraz za mnohá léta tu jest stál. Tedy přišel jeden a nápis je četl: „Ktož mě bude bíti, pomstu brzkú nad ním vezmu.“ Ten jest myslil: „Kterak se budeš mstíti ty? Lépe by věřeno bylo, bych já tobě dal políček, abych pod tvýma nohama v zemi poklad nalezel. A protož ty býti neroď [ ten ]text doplněný editorem[82]doplněno podle rkp. GestaB, by tě kto udeřil.“ Žák ten políček jemu dal, až obraz na zemi padl a uhasil oheň, a zahynula voda, a ižádného pokladu nenalezl. Chudí pro pád obraza zamútili sú se velmi řkúce: „Zahyň ten, ktož jest obraz pro svú skúpost zkazil a nás velikého utěšení zbavil.“
Potom sešli sú [ se ]text doplněný editorem[83]doplněno podle rkp. GestaB, GestaU tří králi, kterýmž sú Římené mnoho nevěry učinili, a mezi sebú řekli: „Kterak bychom se nad Římany pomstiti mohli?“ I řekli sú: „Nadarmo pracujem; dokudž
