sebú lidu mieti aneb vésti, ale po smrti musí od nich veden býti. Jakož to sám Pán Jezus Kristus řekl svatému Petrovi: „Jiný tě povede, kam ty nechceš.“ Protož zavrhúce tento bludný svět s jeho poklady, chopme se pokladu, jehož mol ani rez neshlóze, to jest odplata buď naše v nebeském království. Toho království rač nám dopomoci.
O sčastném dřevě
Praví veliký mistr Valerius, že některaký kmotr pláče řekl súsedu svému: „Mám nesčestné dřevo v své zahradě, na němžto má první žena oběsila se, potom druhá a nyní třetí. A protož žalost z bolestí mám velikú, i příliš.“ I vece k němu súsed, jemuž jmě Arius bíše: „Divím se tobě, v tak dobrých a sčastných příhodách že si toliko slz vypustil. Milý, prosím tebe, daj mi také rózku s toho dřeva, neb myslím mezi jiné súsedy je rozdati, aby každý také dřevo mohl v své zahradě mieti, aby se jemu žena oběsila.“ Obecné přísloví jest: „Komuž ženy mrú a koni stojí, nelze jemu chudu býti, leč by nic neměl.“
Z kteréžto řeči toto naučení jest
Najmilejší! Dřevo toto jest kříž svatý, na němž pověšen byl Pán náš Ježíš Kristus. To dřevo má rozsazeno býti v srdce člověčí, aby na srdci měl ustavičnú mysl nebo pamět umučení božího. Na tom dřevě ženy tři člověčí zavěšeny bývají, o nichž svatý Jan dí v své kanonice; totižto pýcha života, žádost těla a žádost očí. Nebo člověk sa na tomto světě, jako tři ženy sobě přijímá: jedna dcera těla, jenž slove rozkoš, druhá dcera jest světa, jenž slove žádost lakomství, třetí dcera jest ďáblova, jenž slove pýcha. Ale když hříšný z boží milosti Ducha svatého navštívením přidrží se pokání, zpovědi a dosti učinění, tyto tři ženy, majíce své vuole, samy se zavěsí: žádost lakomá zavěšuje se provazem, štědrými almužnami; pejcha zavěšuje se provazem pokory; rozkoš tělesná zavěšuje se provazem, posty a čistotú. Ale tento súsed, totižto Arius, jenž žádal od svého súseda rózku; rózka jest každý dobrý křesťan, jenž vší snažností má žádati i hledati těch ruozk netoliko sobě, ale každému svému bližnímu, aby se ty ženy zavěsily, to jest pejcha, lakomstvo, smilstvo. Ale kmotr, jenž plakal těchto žen, jest každý hříšný a hubený a
