popovým a mudrákóm, a otsúdie jeho na smrt a poddadie jeho pohanóm, Mc10,34 aby jím tryžňovali, a uplijí jeho i ubičují i zabijí, a třetí den z mrtvých vstane.“
Mc10,35 I přistúpichu k němu Jakub a Jan, syny Zebedeova, řkúce: „Mistře, chceva, což kolivěk poprosíva, to učiň náma.“ Mc10,36 Tehdy on vecě jima: „Co chceta, abych váma učinil?“ Mc10,37 Tehdy ona pověděšta: „Daj náma, abychova seděla jeden na tvé pravici a druhý na levici v tvé slávě.“ Mc10,38 Tehdy Ježíš vecě jima: „Nevieta, co prosíta. Móžete li píti kalich, kterýž já budu píti? Anebo křtem, jímžto já sě křtím, křtíti?“ Mc10,39 Tehdy ona vecěšta jemu: „Móževa.“ Ale Ježíš vecě jima: „Kalich, který já piem, budeta píti a křtem, jímžto já sě křtím, budeta křtěna. Mc10,40 Ale však seděti na mé pravici nebo na levici nenie mé dáti vám, než jimžto jest uchystáno.“ Mc10,41 Uslyšěvše to desět učedlníkóv, nevděčni biechu o Jakubovi a Janovi. Mc10,42 Tehdy Ježíš povolav jich, vecě jim: „Vizte, že ti, kteříž sě vidie panujíce nad lidmi, vládnú jimi a jich kniežata jmají moc nad nimi. Mc10,43 Ale ne tak jest mezi vámi, nebo ktož kolivěk chce býti větčí, bude váš sluha. Mc10,44 A ktož kolivěk chce z vás býti první, bude všěch panošě. Mc10,45 Nebo syn člověčí nepřišel jest, aby jemu slúžili, ale aby on slúžil a dal svú duši za vykúpenie za mnohé.“
Mc10,46 I přijidechu do Jericho. Pak když jdieše z Jericho a s ním jeho učedlníci a veliké množstvie, tehdy syn Thimeóv jménem Bartimeus slepý sedieše u cěsty žebřě. Mc10,47 A uslyšěv, že tu jest Ježíš Nazarenský, je sě volati a řka: „Ježíši, synu Davidóv, smiluj sě nade mnú!“ Mc10,48 I přietiechu jemu mnozí, aby mlčal. Ale on velmi viece voláše: „Synu Davidóv, smiluj sě nade mnú!“ Mc10,49 A stoje Ježíš, káza jeho zavolati. I povolachu slepcě řkúce jemu: „Buď s dobrú myslí, vstaň, voláť tě Ježíš.“ Mc10,50 Jenž svrh s sebe své šaty, poskočiv přijide k němu. Mc10,51 A otpověděv Ježíš, vecě jemu: „Co chceš, ať bych tobě učinil?“ Slepec jemu vecě: „Mistře, abych viděl.“ Mc10,52 Tehdy Ježíš vecě jemu: „Jdi, viera tvá spasena jest tě učinila.“ A inhed prozřěv, pojide za ním po cěstě.
Jedenádctý rozdiel tento
Mc11,1 A když sě blížieše k Jeruzalému a k Betaní i k hořě Olivetské, poslav dva z svých učedlníkóv, Mc11,2 vecě jima: „Jděte do vesnicě, ješto proti vám jest, a inhed tam vejdúce, nalezneta oslíčě přivázané, na němžto ižádný člověk neseděl, otviežíce přiveďtež mně je. Mc11,3 A pakli váma kto co die a řka: Co činíte?, řcěte, že jest pánu potřěbie jeho, a inhed je propustí sěm.“ Mc11,4 Tehda ona otšedše, nalezešta oslíčě přivázané vně před vraty na rozhraní i počěšta je otvazovati. Mc11,5 Pak někteří tu stojiece, vecěchu jima: „Co činíte otvazujíce oslíčě?“ Mc11,6 Ona otpověděšta jim, jakož Ježíš rozkázal, i propustichu je jima. Mc11,7 I přivedešta oslíčě k Ježíšovi a vzkladechu své rúcho na ně i vsěde na ně Ježíš. Mc11,8 A mnozí stláchu své rúcho po cěstě a jiní sěkáchu róždie i dřievie a rozmietáchu po cestě. Mc11,9 A ti, ješto napřěd jdiechu i nazad, voláchu řkúce: „Požehnaný, jenž jest přišel ve jméno hospodinovo Mc11,10 i požehnané, jenž přišlo, králevstvie otcě našeho Davida. Sláva na výsosti!“ Mc11,11 I vjidechu v Jeruzalém do chrámu. A opatřiv všecko, když již bieše pozdnie hodina, vyjide do Betanie se dvěmanádcte.
Mc11,12 Pak jiného dne, když jdieše z Betanie, byl jest lačen. Mc11,13 A uzřěv zdaleka fíkové dřěvo, majíce na sobě listie, přijide k němu, zdali by co na něm nalezl. A přišed k němu, nice nenaleze na něm kromě listie, nebo ještě nebieše čas fíkový. Mc11,14 A otpověděv vecě k němu: „Již viec
