sě hádajíce. Mc9,14 A inhed vešken lid uzřěv Ježíšě, podivi sě a leče sě, a běžiece k němu, pozdravováchu jeho. Mc9,15 I otáza jich: „Co mezi sebú ztazujete?“ Mc9,16 A otpověděv jeden z zástupóv, vecě: „Mistře, přinesl sem syna mého před tě, jmajíce ducha němého, Mc9,17 jenž když kolivěk jím zobluje, tehdy zsliní a zuby zškřehoce a vadne. I byl sem řekl tvým učedlníkóm, aby jeho vyvrhli, a oni sú nemohli.“ Mc9,18 A on jim otpověděv, vecě: „Ó nevěrné pokolenie, kterak dlúho s vámi budu a dokud vás trpím? Přineste jeho ke mně!“ Mc9,19 I přinesechu. A když jeho uzřě, inhed duch zarmúti jeho, a letěv na zemi, metáše sě silně a slině. Mc9,20 I otáza otcě jeho: „Kterak dlúho jest a kterak mnoho času, jakž sě jest to jemu přihodilo?“ Tehdy on vecě: „Z mladosti; Mc9,21 a často jej v oheň i u vodu umietal, chtě jeho zatratiti. Avšak móžeš li co, spomoz nám, slituje sě nad námi.“ Mc9,22 Tehdy Ježíš vecě jemu: „Móžeš li uvěřiti, všeckoť sě móže státi věříciemu.“ Mc9,23 A inhed zavolav otec toho pacholíka, se slzami povědě: „Věřím, hospodine, spomoz mi a mému nevěření!“ Mc9,24 A když uzřě Ježíš zástup k sobě běžiece, popřéti nečistému duchu řka jemu: „Hluchý i němý duše, já tobě kazuji, vyjdi z něho a viec veň nevcházěj!“ Mc9,25 An zakřik a velmi jej rozedřěv, vyjide z něho, že on by jako mrtvý, tak že mnozí mluviechu, že jest umřěl. Mc9,26 Ale Ježíš ujem jeho za ruku, nazdviže jej, an vsta. Mc9,27 A když vjide v dóm, učedlníci tajně jeho tázáchu: „Proč sme my jeho nemohli vyvrci?“ Mc9,28 I vecě jim: „Ten národ v ni v čemž nemóže vyjíti, jediné modlitvú a postem.“ Mc9,29 Pak jdiechu ottud, minujíce vlast galilejskú, nechtiece, by jich kto vzvěděl.
Mc9,30 I učieše své učedlníky řka, že syn člověčí bude zrazen v rucě lidštie a zabijí jeho, a jsa zabit, třetí den vstane. Mc9,31 Ale oni nerozumějiechu slovu a báchu sě jeho otázati.
Mc9,32 I přijidechu do Kapharnaum. A když bychu doma, otáza jich: „Co na cěstě pomlúvášte?“ Mc9,33 A oni pomlkováchu, nebo sě biechu na cěstě hádali, kto byl z nich větčí. Mc9,34 A posadiv sě, přivolav dvúnádcti vecě jim: „Kto chce býti první, buď poslední a všěch sluha.“ Mc9,35 A pojem pacholíka, postavi jej prostřed jich. A objem jeho, vecě jim: Mc9,36 „Ktož kolivěk jednoho z takých dietek přijme ve jmě mé, mě přijme. A ktož kolivěk mě přijme, ne mne jest přijal, ale toho, jenž mě jest poslal.“
Mc9,37 Otpovědě Jan: „Mistře, viděli sme kakéhos, an ve jmě tvé vypuzuje diábly. A když za námi jdieše, bránili smy jemu.“ Mc9,38 Tehdy Ježíš vecě jim: „Neroďte jemu brániti, nebo ižádný nenie, který činí divy ve jmě mé, aby mohl brzo mluviti o mně zle. Mc9,39 Nebo kto nenie proti nám, ten za ny stojí. Mc9,40 A ktož kolivěk vám dá píti řěpici studené vody ve jmě mé, že jste zvolenci, věrně vám pravi, neztratí své mzdy.“
Mc9,41 „A ktož kolivěk pohorší jednoho z těchto najmenších, ješto v mě věřie, lépe by bylo jemu, by byl přiložen žrnov osličí k jeho hrdlu a byl vržen u moře. Mc9,42 A když tebe pohorší ruka tvá, utni ji. Nebo jest lépe tobě jíti chromému u věčný život nežli maje dvě rucě jíti do plamenného ohně, nikdy neuhašeného, Mc9,43 [kdežto červ jich neumře a oheň neuhasne]text doplněný editorem[318]kdežto červ jich neumře a oheň neuhasne] ubi vermis eorum non moritur, et ignis non extinguitur lat.. Mc9,44 Pakli noha tvá pohoršije tebe, otetni ji. Lépe jest tobě belhavému vjíti u věčný život nežli dvě nozě jmajíce býti uvrženu v plamen ohněvý, nikdy neuhašený, Mc9,45 tu kdež jich črv nikdy neumře a oheň neuhasne. Mc9,46 Pakli tvé oko pohoršije tebe, vylup je. Nebo lépe jest tobě šilhavému vjíti do králevstvie božieho nežli dvě oči jmaje býti uvrženu v plamen ohněvý, Mc9,47 tu, kdež jich črv nikdy neumře a oheň neuhasne. Mc9,48 Nebo každý bude ohněm osolen a každá obět bude osolena. Mc9,49 Dobrá věc jest suol. Pakli by suol nebyla slaná, čím jie polepšie? JmějteJmějte]
