vrchní popi i mudráci, kterak by Ježíšě chytřě jěli i zabili. Mc14,2 I mluviechu: „Ne v den slavný, aby snad ryk nebyl v lidu.“
Mc14,3 A když bieše u Betaní v domu Šimona trudovatého za stolem, tehdy přijide žena, jmajíci pušku z bielého mramora masti drahé z nardového kořenie. A rozbivši pušku, i vyli na jeho hlavu. Mc14,4 I jmějiechu jie někteří za zlé, mezi sobú mluviece a řkúce: „A proč ztráta této masti stala sě jest? Mc14,5 Však jest mohla prodati tuto mast viece než za tři sta peněz a rozdati chudým.“ I škeřiechu sě na ni. Mc14,6 Tehdy Ježíš vecě jim: „Nechajte jie, proč sě na ni mútíte? Dobrýť jest skutek na mně učinila. Mc14,7 Nebo vždycky jmáte chudé s vámi, a když chcete, móžete jim dobřě učiniti, ale mne ne vždy budete jmieti. Mc14,8 Což jest měla, to jest učinila, utekla sě jest zmazati tělo mé ku pohřbění. Mc14,9 Věrně pravi vám, kdež kolivěk bude toto čtenie proneseno po všem světu, bude rozpraveno, že jest to učinila na jeho pamět.“
Mc14,10 A Jidáš Škariotský, jeden ze dvúnádcti, otjide k vrchním popóm, aby jej jim proradil. Mc14,11 Oni uslyšěvše uradovachu sě a slíbichu jemu peniezě dáti. I hledáše, kterak by jeho po úklidu zradil.
Mc14,12 A první den přesničný, kdyžto beranec zařězováchu, vecěchu jmu učedlníci jeho: „Kam chceš, ať pójdem a připravímy tobě jiesti beranec?“ Mc14,13 I vyslal dva z svých učedlníkóv a řka jima: „Jděta do města a potkáť vás člověk, nesa vody lahvici. [Jdětaž s ním]text doplněný editorem[478]Jdětaž s ním] sequimini eum lat., Mc14,14 a kamžť koli vejde, povězte pánu toho domu, žeť mistr praví: Kde jest mé pokrmenie, kde budú jiesti beránek s svými učedlníky? Mc14,15 A on vám ukáže sien, ješto slóve večeřiště, přistřěné a připravené, tu mi připravte velikunoc.“ Mc14,16 A šedše jeho mlazší, přijidešta i nalezešta, jakož jim pověděl, i připravišta beranec. Mc14,17 Pak když by večer, přijide se dvúnádcti. Mc14,18 A sediece za stolem i jedúce, vecě jim Ježíš: „Věrně vám pravi, že jeden z vás zradí mě, jenž jie se mnú.“ Mc14,19 Tehdy oni počěchu sě mútiti i mluviti každý obláště: „Zdali já jsem?“ Mc14,20 On jim povědě: „Jeden ze dvúnádcti, jenž omačije ruku se mnú v okříně. Mc14,21 A jistě syn člověčí jde, jakož jest o něm psáno. Ale běda tomu člověku, skrzě něhož bude syn člověčí zrazen! Dobro by bylo jemu, by sě byl nenarázěl ten člověk.“
Mc14,22 A když oni jědiechu, vzě Ježíš chléb a požehnav rozláma i dáváše jim a řka: „Přijměte, toť jest tělo mé.“ Mc14,23 A vzem kalich, vzdav chválu otci, podáváše jim i pichu z něho všickni. Mc14,24 I vecě jim: „Toť jest krev má nového zákona, ješto bude pro mnohé prolita. Mc14,25 Věrně pravi vám, že již nebudu píti z tohoto plodu vinného kmene až do toho dne, kdyžto jej budu píti s vámi nový v králevství božiem.“
Mc14,26 A poděkovavše bohu, vyjidechu na horu Olivetskú. Mc14,27 I vecě jim Ježíš: „Vy všichni pohoršíte sě nade mnú této noci. Nebo jest psáno: Udeřím pastýřě a rozprchnú sě ovcě z stáda. Mc14,28 Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.“ Mc14,29 Tehdy Petr vecě jemu: „Ač by sě všichni pohoršili, ale ne já.“ Mc14,30 I vecě jemu Ježíš: „Věrně pravi tobě, že dnes této noci, dřieve než kokot hlas dá, třikrát mne zapříš.“ Mc14,31 Tehdy on viece mluvieše a řka: „Ač bych musil s tobú umřieti spolu, nezapřím tebe.“ Takež i všichni mluviechu.
Mc14,32 I přijidechu do vesnicě, jiežto jmě Gethsemany. I vecě k svým učedlníkóm: „Sěďte tuto, doňadž sě nepomodlím.“ Mc14,33 A pojem Petra a Jakuba a Jana s sobú, počě truchliti i teskliv býti. Mc14,34 I vecě jim: „Smutna jest dušě má až do smrti. Počekajte tuto a bděte se mnú.“ Mc14,35 A otšed maličko, i pade na zemi i modléše sě, mohlo li by sě státi, by jeho ta chvíle
