jemu jeden z jeho učedlníkóv: „Mistře, vzezři, kterakéť jest kamenie toto a kakého rytie!“ Mc13,2 An otpověděv vecě jemu: „Vidíš to všecko veliké udělánie? Nebude ostaven kámen na kameni, jenž by nebyl obořen.“
Mc13,3 A když sedieše na Olivetské hořě proti chrámu, otázachu jeho a zvláště Petr a Jakub a Jan a Ondřěj a řkúce: Mc13,4 „Pověz nám, kdy to bude a které znamenie bude, když sě to bude všechno konati?“ Mc13,5 A otpověděv Ježíš, vecě jim: „Vizte, aby vás ižádný nesvedl, Mc13,6 neboť mnozí přijdú ve jmě mé řkúce, že já jsem, i svedú mnohé. Mc13,7 Ale když uslyšíte války a domněnie válečné, nestrachujte sě, nebo to musí býti, ale ne inhed bude dokonánie. Mc13,8 Nebo povstane lid proti lidu a králevstvie proti králevství a bude země třěsenie u miestech a hlad, to počátek bolestí.“
Mc13,9 „Opatřtež sami sě, neboť vás proradie na svých sieniech a ve školách budú vás bíti a voditi a před králi a vladaři stanete pro mě na svědečstvie jim Mc13,10 i všemu lidu. A musí prvé ohlášeno [býti]text doplněný editorem[449]ohlášeno <býti>] praedicari lat. svaté čtenie. Mc13,11 A když vás povedú zejmavše, neroďte mysliti, co budete mluviti, ale co vám bude dáno v tu chvíli, to mluvte. Nebo vy nejste mluviece, ale duch svatý. Mc13,12 Tehdy zradí bratr bratra na smrt a otec syna a povstanú synové proti otci i mateři i připravie jě k smrti. Mc13,13 A budete v nenávist pro mé jmě. Ale ktož strpí až do koncě, ten spasen bude.“
Mc13,14 „A když uzříte ohyzdu pustotnú stojiece, kdež neslušie – kto čte, rozuměj –, tehdy kto budete v Židovství, utecte na hory, Mc13,15 a kto na střěšě, nescházěj dolóv ani vchoďte v dóm, chtiece něco vzieti z svého domu. Mc13,16 A kto bude na poli, nevracij sě za sě, chtě vzieti rúcho své. Mc13,17 Běda bude těžkým [ženám]text doplněný editorem[455]těžkým <ženám>] praegnantibus lat. i krmíciem v těch dnech.“
Mc13,18 „Protož modlte sě, aby sě to nestalo zimě. Mc13,19 Nebo ti dnové budú žalostní, tací, ješto sú nebyli ot počátka stvořenie, jenžto jest bóh stvořil, až do nynějšieho času, ani potom budú. Mc13,20 A by byl neukrátil hospodin těch dnóv, nebylo by spaseno všeliké tělo, ale pro zvolené, jenžto jest zvolil jě, ukrátil jest těch dnóv. Mc13,21 A tehdy, ač vám kto die: Tuto jest Kristus, nebo onde, neuvěřijte. Mc13,22 Neboť vzniknú křiví proroci i čarodějníci i budú dávati znamenie i divy i zázraky, chtiece svésti, by bylo lzě, také i zvolené. Mc13,23 Protož vy vizte, aj, toť sem vám všecko napřěd pověděl.“
Mc13,24 „Že v těch dnech po tom smutcě slunce sě otemní a měsiec sě promění a nedá svého bleskotu Mc13,25 a hvězdy budú s nebe padati a moci, ješto jsú v nebesiech, hnú sě. Mc13,26 A tehdy uzřie syna člověčieho přijdúce v oblaciech nebeských s mocí velikú i s slávú. Mc13,27 A tehdy pošle své anjely i shromazdí své zvolencě ote čtyř větróv, ot vrchu země až do vrchu nebe.“
Mc13,28 „Ot fíkového dřěva naučte sě příkladu, že když jeho ratolest bude hebká a zarodí sě listie, tehdy poznáte, že jest blízko léto. Mc13,29 Takež i vy, když uzříte, ano sě děje to, vězte, žeť jest blízko, a ve dřvech. Mc13,30 Věrně pravi vám, že nepřemine toto pokolenie, až sě toto všěchno stane. Mc13,31 Nebe i země přemine, ale má slova nepřeminú.“
Mc13,32 „A o tom dni ižádný nevie, ani anjelové v nebi, ani syn, jediné otec. Mc13,33 Vizte, bděte a modlte sě, nebo neviete, kdy jest čas. Mc13,34 Nebo jako člověk, jda na pút, ostavi po sobě svój dóm a moc svú da svým panošiem nad rozličnú potřěbú a vrátnému přikázal jest, aby bděl. Mc13,35 Protož bděte, nebo neviete, kdy pán domový přijde, večer li, čili o puol noci, čili na úsvitě, čili ráno, Mc13,36 aby když by vnáhle přišel, nenalezl vás spiece. Mc13,37 A což vám pravím, všěm pravím: Bděte!“
XIIII.
Mc14,1 A bieše beranec nebo velikanoc po dvú dní i hledáchu
