[Bible olomoucká, Markovo evangelium]

Vědecká knihovna v Olomouci (Olomouc, Česko), sign. M III 1/II, 186v–196r. Editoři Svobodová, Andrea, Voleková, Kateřina. Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku) a projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081 Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS, http://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.

[Generovaný obsah]

na věky ižádný nebude s tebe jiesti ovotcě!“ A to slyšiechu učedlníci jeho.

Mc11,15 I přijidechu do Jeruzaléma. A když vjide v chrám, jě sě ven metati trhodějcóv a kupcóv z chrámu i stoly měnníkové i stolicě těch, ješto prodáváchu holuby, převráti. Mc11,16 A nepřepúštieše, aby ižádný nenosil kteréhož kolivěk orudie skrzě chrám, Mc11,17 a učieše jě a řka: „Však psáno jest, že dóm mój dóm modlitebný bude nazván všemu lidu, ale vy ste z něho učinili jeskyni lotrovú.“ Mc11,18 To uslyšěvše kniežata popová a mudráci, hledáchu, kterak by jeho zatratili, nebo sě lekáchu jeho, že vešken zástup divieše sě jeho učení. Mc11,19 A když bieše večer, vycházieše z města.

Mc11,20 A když zrána jdiechu, uzřěchu fíkové dřěvo, ano uschlo ot kořene. Mc11,21 A vzpomanuv Petr, vecě jemu: „Mistře, aj toť, fíkové dřěvo ot kořene, jehož si poklnul, uschlo jest.“ Mc11,22 A otpověděv Ježíš, vecě jim: „Jmějte vieru boží. Mc11,23 Věrně pravi vám, že ktož kolivěk die této hořě: Zdvihni sě a vrz sě u moře, a nepochybí v svém srdci, ale uvěří, že což kolivěk die: Buď to, to jemu bude. Mc11,24 Protož vám pravi, vše, což kolivěk modléce sě budete prositi, věřte, že vezmete, a přijde vám. Mc11,25 A když stanete k modlení, otpúštějte, ač co máte proti komu, aby váš otec, jenž jest v nebesiech, otpustil vám vašě hřiechy. Mc11,26 [Pakli vy neodpustíte, ani otec váš, jenž v nebesiech jest, odpustí vám hřiechy vaše.“]text doplněný editorem[395]Pakli vy neodpustíte, ani otec váš, jenž v nebesiech jest, odpustí vám hřiechy vaše] Quod si vos non dimiseritis: nec Pater vester, qui in caelis est, dimittet vobis peccata vestra lat.

Mc11,27 I přijidechu opět do Jeruzaléma. A když chodieše v chrámě, přistúpichu k němu vrchní popi a mudráci i starosty Mc11,28 i vecěchu k němu: „Čí mocí to činíš? [A kto dal tobě tu moc, aby tyto věci činil?]text doplněný editorem[396]A kto dal tobě tu moc, aby tyto věci činil] et quis dedit tibi hanc potestatem ut ista facias lat.Mc11,29 Tehdy Ježíš otpověděv, vecě jim: „I já vás také otieži jednoho slova, otpoviete li mi, tehdy vám poviem, čí mocí já toto činím. Mc11,30 Povězte vy mně toto: Křest Janóv z nebe li jest byl, čili z lidí?“ Mc11,31 Tehdy oni mysléchu sami v sobě řkúce: „Dieme li: Z nebe, die nám: Proč ste tehdy jemu nevěřili? Mc11,32 Pakli dieme: Z lidí, bojímy sě obcě.“ Nebo všichni jmějiechu Jana za věrného proroka. Mc11,33 A otpověděvše k Ježíšovi vecěchu: „Neviemy.“ A otpověděv Ježíš, vecě jim: „Ani já vám povědě, čí mocí toto činím.“

XII.

Mc12,1 A jě sě k nim u příkladiech mluviti a řka: „Vinnici jest vzplodil člověk jeden a otočil ji plotem a vykopal v nie jámu a udělal tvrzi, a osadiv ji kopáči, bral sě na pút. Mc12,2 A potom poslal panoši svého k těm kopáčiem v čas, aby vzal ot nich užitek vinničný. Mc12,3 A oni popadše jeho, zbichu a propustichu jeho prázdna. Mc12,4 A on opět posla k nim jiného panoši a oni jeho v hlavu ranichu a protivenstvím tryžňováchu. Mc12,5 A on opět jiného posla k nim a oni jeho zabichu a mnoho jiných, některé sú bili a jiné dobili. Mc12,6 Protož ještě jediného jmaje syna milého, i toho jest k nim naposledy poslal a řka: Snad sě ustydie syna mého. Mc12,7 Tehda kopáči vecěchu sami k sobě: Toť jest dědic, pojděm, zabíme jej a našě bude dědina. Mc12,8 A popadše jeho, vystrčivše před vinnici i zabichu jeho. Mc12,9 Protož co učiní pán vinničný? Přijde a zatratí kopáčě a vinnici jiným dá. Mc12,10 Ani ste toho písma čtli: Kámen, jejžto sú zhrdali dělajíce, ten jest vzložen na vrch úhelný, Mc12,11 hospodinem sě jest to stalo a jest divné v našich očí?“ Mc12,12 I hledáchu jeho jieti, ale báchu sě zástupa, nebo poznachu, že jest o nich ten příklad pověděl. A ostavše jeho, pryč otjidechu.

Mc12,13 Pak poslachu k němu některé z duchovníkóv a z čeledi Herodovy, aby jeho polapili v slově. Mc12,14 Jížto přišedše vecěchu jemu: „Mistře, viemy, že jsi spravedlný a netbáš na ižádného ani vzhlédáš na tvář člověčí, ale v pravdě učíš božie cěstě. Slušie li dáti dan ciesařovi, čili neslušie?“ Mc12,15 An věda jich lest, vecě jim: „Co mne pokúšiete? Přineste mi peniez, ať ohlédám.“ Mc12,16 Tehdy oni přinesechu

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).