pomníte, Mc8,19 kdy sem rozlámal pět bochencóv mezi pět tisícóv lida, a koliko ste košiev sebrali zbytečných zlomkóv?“ Vecěchu jemu: „Dvanádcte.“ Mc8,20 I vecě jim: „A když sedm bochencóv rozdělil sem mezi čtyři tisícě lida, koliko ste košiev drobtóv vzdvihli?“ I vecěchu jemu: „Sedm.“ Mc8,21 I vecě jim: „Kterak ještě nerozumiete?“
Mc8,22 I přijidechu do Betsaidy a přivedechu jemu člověka slepého i prosiechu jeho, aby sě jeho dotekl. Mc8,23 An popad za ruku slepcě, vyvede jej z ulicě. A plinuv v jeho oči, vloži naň svoji rucě i otáza jeho, viděl li by co. Mc8,24 An zablyščiv očima vecě: „Vizi lidi jako dřievie chodiece.“ Mc8,25 Pak opět vzloži rucě na jeho oči, a on počě viděti i navráti sě k vidění, tak že všěchno jasně vidieše. Mc8,26 A pustiv jeho do svého domu, vecě: „Jdi do svého domu, pakli vejdeš do ulicě, neprav ižádnému.“
Mc8,27 I všel jest Ježíš a jeho učedlníci do města, ješto slóve Cezarea Filipova, a na cěstě tázáše svých učedlníkóv a řka jim: „Koho mě pravie a kým mě nazývají býti lidé?“ Mc8,28 Oni otpověděchu řkúce: „Jiní Janem Křtitelem, jiní Heliášem a jiní jako jednoho z prorokóv.“ Mc8,29 Tehdy jim vecě: „A vy kým mě nazýváte?“ Otpověděv Petr vecě: „Ty jsi Kristus.“ Mc8,30 I zapřieti jim, aby ižádnému nepravili o něm.
Mc8,31 I počě jě učiti, že musí syn člověčí mnoho trpěti i potupen býti ot svrchních popóv i svrchních starost i mudrákóv a zabit býti a po třech dnech z mrtvých vstáti. Mc8,32 A to slovo zjěvně mluvieše. A chytiv jej Petr, jě sě jemu láti. Mc8,33 A on obrátiv sě, uzřěv své učedlníky, popřieti Petrovi a řka: „Jdi za sě, satana, nebo nesnábdieš toho, což jest božie, než to, což jest lidské.“
Mc8,34 A přivolav k sobě zástup s svými učedlníky, vecě jim: „Chce li kto následovati mne, otpověz sě sám sebe, a vezma svój kříž, následujž mne. Mc8,35 Nebo kto chce svú duši učiniti spasenu, ztratí ji. Ale kto ztratí svú duši pro mě a pro svaté čtenie, učiní ji spasenu. Mc8,36 Nebo co spomóže člověku, ač by získal vešken svět, a zahynutie své duši učinil? Mc8,37 Čili kterú otměnu člověk dá za svú duši? Mc8,38 A ktož mě vyzná a slova má ponese před tiemto porozením cizoložným a hřiešným, toho syn člověčí vyzná, když přijde s anjely v slávě otcě svého.“
Devátý
Mc8,39 A vecě jim: „Věrně pravi vám, jsú někteří tuto stojiece, jenž neokusie smrti, poněvadž neokusie králevstvie božieho a neuzřie, přijdúce v moci.“
Mc9,1 A po šesti dnech poje Ježíš Petra a Jakuba a Jana [i vede jě]text doplněný editorem[291]i vede jě] et ducit illos lat. na vysokú horu samy i proměni sě před nimi. Mc9,2 I učini sě jeho rúcho světlo i bielo velmi jako snieh, jakéhož ižádná barva na zemi nemóže tak biela učiniti. Mc9,3 I zjěvi sě jim Heliáš s Mojžiešem, mluviece s Ježíšem. Mc9,4 A otpověděv Petr Ježíšěvi, vecě: „Mistře, dobro jest tuto nám býti. Učinímy tuto tři stany: tobě jeden, Mojžiešovi jeden a Heliášovi jeden.“ Mc9,5 A nevědieše, co mluvě, nebo biechu sě zžasli strachem. Mc9,6 I učini sě oblak zacloniv jě a přijide z oblaka hlas řka: „Toť jest mój syn zmilelý, poslúchajte jeho.“ Mc9,7 Pak inhed opatřivše sě, ižádného viece neuzřěchu, jediné Ježíšě toliko s sobú. Mc9,8 A když jdiechu s hory, přikáza jim, aby ižádnému nepravili, co sú viděli, jeliž až syn člověčí z mrtvých vstane. Mc9,9 [I mlčiechu[295] toho slova mezi sobú tiežíce se, co by to bylo, když z mrtvých vstane.]text doplněný editorem[296]I mlčiechu toho slova mezi sobú tiežíce se, co by to bylo, když z mrtvých vstane] Et verbum continuerunt apud se: conquirentes quid esset, cum a mortuis resurrexerit lat. Mc9,10 I otázachu jeho řkúce: „Což tehdy duchovníci pravie a mudráci, že by Heliáš musil dřieve přijíti?“ Mc9,11 Jenž otpověděv vecě jim: „Heliáš když přijde, tehdy všecko navrátí tepruv. A kterak jest psáno o synu člověčiem, že bude mnoho trpěti otsúzen jsa? Mc9,12 Ale já vám pravi, že jest Heliáš přišel a učinili sú jemu, což sú koli chtěli, jakož jest o něm psáno.“
Mc9,13 A přišed k svým učedlníkóm, uzřě veliký zástup podlé nich i mudráky, s nimi
