jeho učedlníky, a biechu mnozí, ješto jeho následováchu. Mc2,16 I mudráci, i duchovníci, o tom mluviece, že s nepravými těžieři a s hřiešníky obecnými jědl, i řečechu jeho učedlníkóm: „Proč s nepravými těžieři a s obecnými hřiešníky jie i pie mistr váš?“ Mc2,17 To uslyšav Ježíš, vecě jim: „Nemají potřěbie zdraví lékařě, ale ti, ješto sě zle jmají, neb sem nepřišel volat spravedlných, ale hřiešných.“ Mc2,18 V tu dobu biechu učedlníci [Janovi]text doplněný editorem[51]Janovi] Ioannis lat. a duchovníci postiece sě a přišedše jemu řečechu: „Proč učedlníci Janovi a duchovníkoví postie sě, ale tvoji učedlníci nepostie sě?“ Mc2,19 I vecě jim Ježíš: „Zdali mohú synové svatební, pokudž jest s nimi ženich, postiti sě? Nebo v kterém času jmají s sobú ženicha, nemohú sě postiti. Mc2,20 Ale přijdú dnové, když bude vzat ženich ot nich, tehdy sě budú postiti v těch dnech. Mc2,21 Nebo ižádný nepřišívá sprostného sukna k rúchu vetchému. Pakli otščije záplatu novú ot vetchého, větčie bude rozšitina. Mc2,22 A ižádný neleje nového vína v kožěné lahvicě vetché, neb by víno rozpučilo lahvicě i vylilo by sě, a tak by zhynulo víno i lahvicě. Ale víno nové v lahvicě nové slušie vlíti.“

Mc2,23 I sta sě opět, když Ježíš v sobotu jide po polích osáných, tehdy učedlníkové napřed jdúce, počěchu klasy vymínati. Mc2,24 Tehdy duchovníci vecěchu jemu: „Viz, coť činie tvoji učedlníci v sobotu, ješto jim neslušie?“ Mc2,25 I vecě jim Ježíš: „Nikdy ste nečtli, co jest učinil David, když jest potřěben byl, lačen jsa sám i ti, kteříž sú s ním byli? Mc2,26 Kterak jest všel v dóm boží za Abiathar, kniežěte popového, a chléb obětný jedl, jehožto nebylo lzě jiesti, jedno samým popóm, a on jemu dal i těm, ktož sú s ním byli?“ Mc2,27 I vecě jim Ježíš: „Sobota jest učiněna pro člověka, ale ne pro sobotu člověk. Mc2,28 A tak jest pán sobotní syn člověčí.“

Třetí

Mc3,1 I vjide opět do školy a tu bieše člověk, jmaje ruku uschlú. Mc3,2 I jadáchu jeho, zdali by v sobotu uzdravoval, tudy chtiece jeho uvinniti. Mc3,3 I vecě člověku tomu, jenž jmějieše ruku uschlú: „Vstaň sěm na prostřed!“ Mc3,4 I povědě jim: „Slušie li v sobotu učiniti dobřě, čili zle? Duši spasiti, čili zatratiti?“ Tehdy oni pomlku. Mc3,5 A on pohleděv po nich s hněvem, zamútiv sě pro jich srdcí slepotu, vecě tomu člověku: „Ztiehni svú ruku!“ An ji ztěže, i by jemu zdráva ruka navrácena. Mc3,6 Pak vyšedše odtud duchovníci, inhed činiechu radu s čeledí Herodovú proti Ježíšovi, kterak by jeho zatratili.

Mc3,7 Tehdy Ježíš s svými učedlníky přijide k moři a mnozí zástupové z Galilee i z židovské země jidechu za ním, Mc3,8 i z Jeruzaléma, i z Idumee, i z Zajordánie, i ti, ješto biechu v Tyřě i v Sidoně, množstvie mnohé a veliké, slyšiece to, co činieše, i přicháziechu k němu. Mc3,9 I vecě Ježíš svým mlazším, aby jemu lodí připravili pro zástup, aby jeho nedávil, Mc3,10 nebo mnohé uzdravováše, tak že sě k němu dáviechu, chtiece sě jeho dotknúti ti všichni, kteříž jmějiechu bolesti. Mc3,11 A duchové nečistí, když jeho vidiechu, klaniechu sě jemu, křičiece a řkúce: Mc3,12 „Ty jsi syn boží!“ A on jim hrozně přietieše, aby jeho neohlašěvali.

Mc3,13 Odtud všed na horu, přivola k sobě, kteréž je sám chtěl, i přijidechu k němu. Mc3,14 I uloži, aby bylo dvanádcte s ním, chtě jě rozeslati na kázanie. Mc3,15 I da jim moc uzdravovati nemocné a vypúzěti běsy. Mc3,16 I vzdě Šimonovi Petr Mc3,17 a Jakubovi Zebediášěvu a Janovi, bratru jeho, vzdě jména Boanerges, to jest Syny hromová, Mc3,18 a Ondřěje a Filipa a Bartoloměje a Matěje a Tomášě a Jakuba Alfeova a Tadea a Šimona Chananejského Mc3,19 a Jidášě Škariotského, jenž jest