svědky věrohodnými svú nevinu ukázal by, ještě má dopuštěn býti k súdu, ani tak jakožto nespravedlivý nemá potupen býti. {o tom hledaj dále 21 o nuzných potřebách}meziřádkový přípisek mladší rukou
Žalobník a obžalovaný neznámý nemají odpuzováni býti od súdu
{Z}textový orientátor Od žaloby neb odporu nemá člověk neznámý puzen býti pro to, že jeho rod nenie známý, ale odkudž koli člověk přišel by milostí boží povolán jsa, když se toliko chvalitebně zachovává, hojně známé jest jeho rodu poznánie.
Žaluje li neznámý na měštěnína
{A}textový orientátor V práviech prvotních {starých}meziřádkový přípisek soudobou rukou píše se takto: že ktož by koli na jiného v městě žalobu učinil o kteréžkolivěk dědictvie, buďto o dům neb o dědinu, o purkrecht neb o vinnici, ten zastav rukojmie rychtáři v desieti funtiech, aby túž žalobu dokonal. {kto slove neznámý žalobce}marginální přípisek soudobou rukou To již řečené písmo, poněvadž by pro ně často žalobníci správní od žaloby byli by odháněni, takto vykládáme: že skrze žalobníka miení se neznámý, jenž odjinud přijda, člověka vieryhodného z věci nemohovité vině, postaviti má rukojmie pod základem deseti funtuov, aby tu žalobu vedl. Ale jiná věc jest o dědici pravém, jenž by na své spoludědice aneb na ty, ktož by to držali, žaloval, nebo nenie potřebie, aby od toho požádáno bylo uručení.
Když obžalovaný odbude žalobníka, dá li žalobníkovi z čeho vinu, má jemu hned zase práv býti {na témž právě}meziřádkový přípisek soudobou rukou
Znamenaj, nařekne li člověk druhého: {B}textový orientátor po rozeznání tej žaloby dá li obžalovaný z čeho vinu zase žalobníku svému, mají jemu odpoviedati. Nebo slušné jest vedlé práva, aby žalobník súdce, jehož chce, aby jemu přisúdil, téhož také aby proti sobě nepohrdal súdem.
Hospodář muož odpoviedati v súdu za ženu, za děti, za čeleď, chce li
V měsckém právě má býti zachováváno, že {C}textový orientátor hospodář neb otec čelední za ženu, za děti neb za služebníky, za dievky a náchlebníky své ve všelijakých přech,
