ač zpráv svatých zachovávati a ostřiehati budem, jenž spravedliví, chvály hodní a poctiví prohlédači, služebníci boží apoštolé, sú kázali a světí otcové sú ostříhali a vypravovali. {F}textový orientátor Buoh nebeský proto jest ciesařstvie ustavil, aby nesnázem konec uložil, jenž se jemu líbí, a aby práva rovnal vedlé rozličnosti přirozenie, Buoh ustanovil jest, ciesařstvie dopúštěje a lid římský božím dopuštěním zpuosobuje.
Podpisuje se kapitola prvnie o rozdělení práva všelijakého
{G}textový orientátor V práviech píše se takto: Rozum měscký, práva měscká muož porušiti, ale práv přirozených nikoli. {H}textový orientátor Právo přirozené slove, jehož přirozenie naučilo jest všecky živočichy, nebo to právo netoliko příslušie vlastně lidskému pokolení, ale všem živočichóm, jenž sú pod nebem i v povětří, jenž na zemi i v moři rodí se, a odtud pošlo jest poznánie muže a ženy, jenž my manželstvie nazýváme, odtud synóv a dcer rozenie a odchovánie. Nebo vidíme jiné všecky živočichy, že se tiem právem zpravují. {I}textový orientátor Ale právo měscké neb lidské takto se dělí: všickni lidé, jenž právy a cnostmi se zpravují, diel svého vlastního a diel práva všem lidem obecnieho užívají. Nebo což sobě každý lid sám za právo ustaví, to jest vlastnie právo toho města a slove právo měscké jako vlastnie právo toho města. Ale což přirozený rozum mezi vším lidem jest ustavil, to se mezi všemi lidmi jednostejně ostřiehá. A právo lidské slove, jako jehožto všichni lidé užívají. Nebo potřebu obyčeje a z lidské potřebnosti pokolenie lidské zajisté práva sú sobě ustavili, nebo po bojiech bývají jímanie a služebnosti, kteréžto věci odporny sú právu přirozenému, neb přirozeným právem všichni lidé od počátku rodili sú se svobodni, a z toho práva pohanského {lidského}meziřádkový přípisek soudobou rukou téměř všechny úmluvy sú u vedení, jakož sú prodajové, kupectví,
