prosieše ho a řka: Trpělivost měj nade mnú a všeckoť zaplatím tobě. Mt18,27 I smilovav se pán nad služebníkem tiem, propustil jest jej a dluh jemu odpustil. Mt18,28 A vyšed služebník ten, nalezl jest jednoho z spoluslužebníkóv svých, kterýž bieše dlužen jemu sto peněz. A chopiv jej, hrdlováše se s ním a řka: Zaplať, co jsi dlužen. Mt18,29 I padl jest spoluslužebník ten a prosil ho řka: Trpělivost měj nade mnú a všeckoť zaplatím tobě. Mt18,30 A on nechtěl, ale odšel jest a vsadil jej do žaláře, dokudž by nezaplatil dluhu. Mt18,31 A vidúce spoluslužebníci, co se jest dálo, zarmútili sú se velmi a přišli sú a pověděli pánu svému všecko, co se bieše stalo. Mt18,32 Tehdy povolav ho pán jeho, vece jemu: Služebníče nešlechetný, veškenť dluh sem odpustil tobě, neb si mne prosil, Mt18,33 všaks tehdy i ty měl se smilovati nad spoluslužebníkem svým, jakožto já smiloval sem se nad tebú. Mt18,34 I rozhněval se jest pán jeho a dal jej katóm, dokudž by nezaplatil všeho dluhu. Mt18,35 Takť i otec mój nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí vašich.“
XIX.
Mt19,1 I stalo se jest, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se od Galilee a přijíde do krajin judských za Jordán. Mt19,2 I šli sú za ním zástupové mnozí a uzdravoval je tam. Mt19,3 I přistúpili sú k němu zákonníci pokúšejíce ho a řkúce: „Slušie li člověku ženu pustiti pro kterú koli příčinu?“ Mt19,4 Kterýžto odpověděv vece jim: „Zdali ste nečtli, že kto stvořil člověka od počátku, muže a ženu učinil jest je?“ A řekl: Mt19,5 „Proto opustí člověk otce i matku a bude se přídržeti ženy své. I budeta dva v jednom těle. Mt19,6 A tak již nejsta dva, ale jedno tělo. A protož co jest buoh spojil, člověk nerozlučuj.“ Mt19,7 Řekli sú oni: „Což jest pak Mojžieš přikázal dáti list zapuzenie a propustiti?“ Mt19,8 I
