nižádný nevie, ani anjelé nebeští, jediné sám otec. Mt24,37 A jakož jest bylo za dnóv Noe, takť bude příchod syna člověka. Mt24,38 Neb jakož jsú byli za dnóv Noe před potopú, jedúce a pijíce, ženiece se a vdávajíce až do toho dne, kdyžto Noe všel do korábu, Mt24,39 a nepoznali sú, až přišla potopa a pobrala všecky; takť bude příštie syna člověka. Mt24,40 Tehdy budeta dva na poli, jeden bude vzat a druhý opuštěn. Mt24,41 Dvě mlečce při žernovu, jedna bude vzata a druhá zuostavena. Dva na loži jednom, jeden bude přijat a druhý opuštěn.“
Mt24,42 „Protož bděte, neb neviete, v kterú hodinu pán váš přijíti má. Mt24,43 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterú hodinu zloděj měl by přijíti, bděl by zajisté a nedal by podkopati domu svého. Mt24,44 Protož i vy buďte hotovi, neb v kterú hodinu se nenadějete, syn člověka přijde. Mt24,45 Ktoť se zdá, jest služebník věrný a opatrný, kteréhož jest ustavil pán jeho nad čeledí svú, aby jim dával pokrm časem svým? Mt24,46 Blahoslavený služebník ten, kteréhož když přijde pán jeho, nalezne, an tak činí. Mt24,47 Zajisté pravímť vám, že nade vším zbožím svým ustaví jej. Mt24,48 Pakliť by řekl zlý služebník ten v srdci svém: Meškáť pán mój přijíti, Mt24,49 i počal by bíti spoluslužebníky své a bude jiesti a píti s opilci, Mt24,50 přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterúž nevie, Mt24,51 i rozdělí jej a diel jeho položí s pokrytci; tuť bude pláč a škřípanie zubóv.“
XXV.
Mt25,1 „Tehdyť podobno bude královstvie nebeské desieti pannám, kteréžto vzemše lampy své, vyšly sú v cestu ženichovi a nevěstě. Mt25,2 Pět pak z nich bieše bláznivých a pět múdrých. Mt25,3 Ale pět bláznivých vzemše lampy, nevzaly sú oleje s sebú. Mt25,4 Ale múdré vzaly sú olej v nádobie svá s lampami. Mt25,5 A když
