jsú, moc ukazují nad svými? Mt20,26 Ne takť bude mezi vámi. Ale ktož koli bude chtieti mezi vámi býti větší, budiž služebník váš. Mt20,27 A kto by koli mezi vámi chtěl býti první, budeť pacholkem vaším. Mt20,28 Jakožto i syn člověka nepřišel, aby jemu slúžili, ale aby slúžil a dal duši svú na vykúpenie za mnohé.“
Mt20,29 A když sú vycházeli z Jericho, šli sú za ním zástupové mnozí. Mt20,30 A aj, dva slepá, sediece u cesty, slyšala sta, že by Ježíš šel, i zvolala sta řkúce: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidóv!“ Mt20,31 Ale zástup přimlúváše jima, abyšta mlčala. Ale ona viece sta volala řkúce: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidóv!“ Mt20,32 I zastavil se jest Ježíš a povolal jich k sobě a řekl jim: „Co chceta, ať váma učiním?“ Mt20,33 Řkú jemu: „Pane, ať se otevrú oči naše.“ Mt20,34 I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se jest očí jich. A ihned sta prohlédla a brala sta se za ním.
XXI.
Mt21,1 A když se přiblížilk Jeruzalému a přišel do Betfage k hoře Olivetské, tehdy Ježíš poslal dva z učedlníkóv svých, Mt21,2 vece jima: „Jdětaž do hrádku, kterýž proti vám jest, a ihned nalezneta oslici přivázanú a oslátko s ní, odvěžtaž a přiveďtaž mi. Mt21,3 A die liť váma kto co, řcetaž, žeť pán jich potřebuje, a ihnedť je propustí.“ Mt21,4 Toto pak všecko stalo se jest, aby se naplnilo, což pověděno jest skrze proroka, jenž die: Mt21,5 Pověztež dceři sionské: Aj, král tvój béře se tobě tichý, sedě na oslici a na oslátku, synu podrobené. Mt21,6 I šedše učedlníci, učinili sú tak, jakož jim rozkázal Ježíš. Mt21,7 A přivedli sú oslici i oslátko a vložili sú na ně rúcho své a jemu, aby svrchu sedl, připravili sú. Mt21,8 Mnohý pak zástup stlali sú rúcho své po cestě. A jiní ratolesti s dřievie řezali a metali na cestě. Mt21,9 A zástupové, kteříž napřed šli i kteříž nazad, volali sú řkúce: „Spas nás, synu Davidóv, požehnaný, jenž jest přišel ve jméno
