s nebesiech. Mt18,11 Nebť jest přišel syn člověka, aby spasil, což bieše zahynulo. Mt18,12 Co se vám zdá? Kdyby někto měl sto ovec a zblúdila li by jedna z nich, však opustí devadesáte a devět na púšti a pójde hledat té, kteráž poblúdila? Mt18,13 A udá li se, že ji nalezne, zajisté pravímť vám, že se radovati bude nad ní viece než nad devadesáti devieti, které sú nepoblúdily. Mt18,14 Takť nenie vóle před otcem vaším, kterýž jest v nebesiech, aby zhynul jeden z maličkých těchto.“
Mt18,15 „Jestližeť shřeší proti tobě bratr tvój, jdi a potreskci ho mezi sebú a mezi ním samým. Uposlechne liť tebe, zíštěš bratra svého. Mt18,16 A pakliť tebe neuslyší, příjmiž k sobě jednoho anebo dva, aby v ústech dvú nebo tří svědkóv stálo každé slovo. Mt18,17 Pakliť jich neuslyší, pověziž obci. A pakliť obce neuposlechne, budiž tobě jako pekelník a zjevný hřiešník. Mt18,18 Zajisté pravímť vám, což koli sviežete na zemi, budeť svázáno i na nebi. A což koli rozviežete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi. Mt18,19 Opět pravím vám, že když dva z vás svolíta se na zemi o všeliké věci, za kterúž by koli prosili, staneť se jim od otce mého, kterýž jest v nebesiech. Mt18,20 Neb kde se zberú dva nebo tří ve jménu mém, tuť jsem já uprostřed nich.“
Mt18,21 Tehdy přistúpiv k němu Petr, vece: „Pane, kolikrát shřeší proti mně bratr mój, a odpustím jemu? Do sedmkrát li?“ Mt18,22 Vece jemu Ježíš: „Nepravím tobě až do sedmkrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát. Mt18,23 Protož podobno jest královstvie nebeské člověku králi, který chtěl počet klásti s služebníky svými. Mt18,24 A když počal počet klásti, dodán jest jemu jeden, jenž bieše dlužen deset tisícóv centnéřóv. Mt18,25 A když neměl, odkud by zaplatil, kázal ho pán jeho prodati i ženu jeho i syny jeho i všecko, což měl, a zaplatiti. Mt18,26 I pad služebník ten,
