mé. Lv20,4 Pakli by obmeškaje lid zemský a jako málo váže přikázanie mé, propustil by člověka, kterýž jest dal z semene svého Moloch, ani chtěl jeho zabiti, Lv20,5 postavím tvář mú na člověka toho i národ jeho a podetnu i jeho i všecky, kteříž sú povolili jemu, aby smilnili s Moloch, z prostředka lidu svého. Lv20,6 Duše, kteráž by se uchýlila k čarodějníkóm a kúzedlníkóm a smilnila by s ními, položím tvář mú proti ní a zabiem jí z prostředka lidu svého. Lv20,7 Posvěťte se a buďte svatí, neb já svatý jsem, pán bóh váš. Lv20,8 Ostřiehajte přikázaní mých a čiňte je. Já Pán, jenž posvěcuji vás. Lv20,9 Kto by zlořečil otci svému a mateři, smrtí umři. Ktož otci a mateři zlořečil by, krev jeho buď na něho. Lv20,10 Jestliže by kto scizoložil s ženú jiného a cizoložstvie by učinil s manželkú bližnieho svého, smrtí umři i cizoložník i cizoložnice. Lv20,11 Kto by spal s macechú svú a zjevil by ohavnost otce svého, smrtí umřeta oba, krev jích buď na ně. Lv20,12 Pakli by kto spal s nevěstú svú, oba umřeta, neb hřiech stydký učinila sta, krev jích buď na ně. Lv20,13 Kto by spal s samcem scházením ženským, oba učinila sta stydký hřiech, smrtí umřeta, krev jích buď na ně. Lv20,14 Kto by nad ženu dceru pojal máteř její, stydký hřiech učinil jest, za živa hořeti bude s níma aniž ostane tak veliký hřiech uprostřed vás. Lv20,15 Kto by s dobytčetem a s bravem sšel se, smrtí umři, dobytče také zabíte. Lv20,16 Žena, kteráž by se podložila kterémužkoli hovadu, spolu zabita bude s ním, krev jích buď na ně. Lv20,17 Ktož by pojal sestru svú, dceru otce svého nebo dceru mateře své, a opatřil by mrzkost její a ona opatřila by bratrovu ohavnost, stydkú věc učinila sta, zabita budeta oba před obličejem lidu, protože mrzkost svú vespolek zjevila sta, i poneseta nepravost svú. Lv20,18 Kto by se sšel s ženú v toku ženské nemoci a zjevil by mrzkost její a ona otevřela by studnici krve své, zabita budeta z prostředka lida svého. Lv20,19 Mrzkosti sestry mateře tvé i sestry otce tvého neodkryješ. Ktož by to učinil, ohavnost těla svého obnažil jest, poneseta oba nepravost svú. Lv20,20 Ktož by se sšel s ženú strýce nebo ujce svého a zjevil by ohavnost příbuznosti své, poneseta oba hřiech svój, bez dětí umřeta. Lv20,21 Kto by pojal ženu bratra svého, věc činí nesličnú, mrzkost bratra svého zjevil jest, bez synóv budeta. Lv20,22 Ostřiehajte zákonóv mých i súdóv a čiňte je, aby i vás země nevyvrhla, do kteréž vníti máte a přebývati. Lv20,23 Neroďte choditi v óbyčejích národóv, kteréž já vyhnati mám před vámi, neb všecky věci tyto činili sú a v mrzkosti měl sem je. Lv20,24 Ale vám mluvím: Vládněte zemi jích, kterúž dám vám v dědictvie, zemi tekúcí mlékem a strdí. Já pán bóh váš, jenž sem odlúčil vás od jiných lidí. Lv20,25 Protož odlučte i vy dobytče čisté od nečistého a ptáka čistého od nečistého, abyšte nepoškvrnili duší vaších v bravu i v ptáciech i ve všech věcech, které se hýbí na zemi, i ve všech věcech, které sem ukázal býti poškvrněné. Lv20,26 Budete svatí mně, neb já svatý jsem Pán a odlúčil sem vás od jiných lidí, abyšte byli moji. Lv20,27 Muž nebo žena, v níchžto by byl věští nebo kúzedlný duch, smrtí umřete, kamením obříceni budú, krev jích bude na ních.
XXI.
Lv21,1 Řekl jest také hospodin k Mojžiešovi: Mluv ke kněžím, synóm Áronovým, a dieš k ním: Nepoškvrňuj se kněz na umrlcích měštěnóv svých, Lv21,2 jedno tolik na příbuzných a blízkých, to jest nad otcem a mateří i nad synem i dceří, nad bratrem také Lv21,3 i sestrú pannú, ješto nenie vdána za muž. Lv21,4 Ale ani na kniežeti lidu svého poškvrní se. Lv21,5 Nebudú holiti hlavy ani brady [ani]text doplněný editorem na těle svém učinie nářezóv. Lv21,6 Svatí budú bohu svému a nepoškvrnie jména jeho, neb zápal Páně a chleby boha svého obětují, a proto svatí budú. Lv21,7 Nevěstky a mrzké kurvy nepojme za ženu ani té, kteráž jest zahnána od muže, neb jest posvěcen bohu svému Lv21,8 a chleby posvátné obětuje. Protož buď svatý, neb já svatý jsem Pán, jenž posvěcuji vás. Lv21,9 Kněze dcera byla li by popadena v porušení panenstvie a poškvrnila by jméno otce svého, plamenem uhoří. Lv21,10 Biskup, to jest kněz najvětčí mezi bratřími svými, na jehožto hlavu vlit jest olej pomazánie a jehožto ruce na kněžstvie posvěceně jsta a oblečen jest svatým rúchem,
