tvé a budeš požehnaný. Gn12,3 A požehnám dobrořečitým tobě a v tobě požehnány budú všecka pokolenie země. Gn12,4 Protož vyšel jest Abram, jakož přikázal bieše jemu hospodin, a šel jest s ním Lot. Sedmidesáti a pět let bieše Abram, když jest vyšel z Aran. Gn12,5 I vzal jest Sarai, ženu svú, a Lota, syna bratra svého, i vešken statek, kterýmž sú vládli, i duše {t. slúhy a dievky}marginální přípisek soudobou rukou, kteréž sú učinili v Aran. I vyšli sú, aby šli do země Kanaan. A když sú přišli do nie, Gn12,6 přešel jest Abram zemi až k miestu Sichem, až k údolí stkvúciemu. A Kananeus tehdy bieše v zemi. Gn12,7 I ukázal se jest hospodin Abramovi a řekl jemu: Semeni tvému dám zemi tuto. Kterýžto uděla tu oltář hospodinu, jenž se byl ukázal jemu. A vzýval jest jméno jeho. Gn12,8 A odtud přešed k hóře, kteráž bieše proti východu slunce, Betel, rozpě tu stan svój, od západu slunce maje Betel a ode vzchodu slunce Ai. Také uděla tu oltář hospodinu a vzýval jest tu jméno jeho. Gn12,9 I bral se jest jda a dále pocházeje Abram na poledne. Gn12,10 I sta se hlad v zemi. A sstúpil jest Abram do Ejipta, aby tu byl pohostinu, neb bieše přemohl hlad v zemi. Gn12,11 A když by blízko, aby všel do Ejipta, řekl jest Sarai, ženě své: Znaji, žes krásná žena Gn12,12 a že když uzřie tě Ejiptští, řkú: Žena jeho jest a zabijíť mě a těť zachovají. Gn12,13 Protož řci, prosím tebe, že sestra má jsi, ať by mi dobře bylo pro tě a živa byla duše má pro tě. Gn12,14 A tak když jest všel Abram do Ejipta, uzřěchu Ejiptští ženu, že by krásná byla přieliš. Gn12,15 I zvěstovali sú kniežata faraonovi a chválili sú jí před ním. I vzata jest žena do domu faraonova. Gn12,16 Ale Abramovi dobře sú činili pro ní. A měl jest Abram ovce a voly a osly a slúhy, dievky i velblúdy. Gn12,17 I bičoval jest hospodin faraona ranami převelikými i dóm jeho pro Sarai, ženu Abramovu. Gn12,18 I povola farao Abrama a řekl jest jemu: Co jest, ještos mi učinil? Pročs mi neukázal, že by žena tvá byla? Gn12,19 Pro kterú příčinu řekl si býti sestrú tvú, aby vzal jí sobě za ženu? Protož nynie aj toť manželka tvá, pojmi jí a jdi. Gn12,20 I přikáza farao o Abramovi mužóm, i provodili sú ho i ženu jeho i všecky věci, kteréž jmějieše.
XIII
Gn13,1 Tehdy sstúpil jest Abram z Éjipta, on i žena jeho i všecky věci, kteréž jmějieše, a Lot s ním, na polední stranu. Gn13,2 A bieše bohatý velmě ve jmění zlata a střiebra. Gn13,3 I vrátil se jest po též cestě, kterúž bieše přišel, od poledne do Betel až k miestu, kdež prvé rozpal stan bieše mezi Betel a Ai, Gn13,4 na miesto oltáře, kterýž bieše učinil prvé, a vzýval tu jméno Páně. Gn13,5 Ale i Lotovi, kterýž bieše s Abramem, byly sú stáda ovcí a volóv a stany, Gn13,6 a nemožieše jích směstknati země, aby přebývali spolu. Bieše jistě statek jích mnohý a nemožiechu bydliti obecně. Gn13,7 Protož i sta se svár mezi pastýři stád Abramových a Lotových. A toho času Kananeus a Ferezeus bydléchu v té zemi. Gn13,8 Protož řekl jest Abram k Lotovi: Prosím, aby nebyl svár mezi mnú a tebú a mezi pastýři mými a pastýři tvými, neb bratřie jsme. Gn13,9 Aj toť všecka země před tebú jest. Otejdi ote mne, prosímť. Pójdeš li na levici, já pravici držeti [budu]text doplněný editorem. A pakli ty pravici vyvolíš, jáť na levici pójdu. Gn13,10 A tak pozdvih Lot očí svých, uzře všicku krajinu podlé Jordána, kteráž všecka se svlažováše, prvé než podvrátil hospodin Sodomu a Gomorru, jako ráj Páně a jako Ejipt jdúcím do Segor. Gn13,11 I vyvoli sobě Lot krajinu podlé Jordána a odšel jest od východu slunce. I rozdělišta se jeden druhý od bratra svého. Gn13,12 Abram přebýval jest v zemi Kanaan. Ale Lot přebýval jest v městech, kteráž biechu podlé Jordána, i bydlil jest v Sodomě. Gn13,13 Ale lidé sodomští najhorší biechu a hřiešníci před hospodinem přieliš. Gn13,14 I řekl jest hospodin k Abramovi, když se jest rozdělil Lot od něho: Vzdvihni oči tvoji a viz od miesta, v němž nynie jsi, na pólnoci a poledne a na vzchod slunce a na západ. Gn13,15 Všicku zemi, kterúž opatříváš, tobě dám a semeni tvému až na věky. Gn13,16 A učiním siemě tvé jako prach země. Móž li kto z lidí zčísti prach, také siemě tvé zčísti moci bude. Gn13,17 Protož vstaň a prochoď zemi na dlúhosti i širokosti své, neb tobě mám jí dáti. Gn13,18 Protož hnuv Abram stanem svým, přišed i přebýval vedlé udolé Mambre, ješto jest v Ébron, a udělal jest tu oltář hospodinu.
XIIII
Gn14,1 I stalo se jest v ten čas, že Amrafel, král Sennar, a Ariot, král Pontu, a Chodorlaomor, král elamitaský, a Tadal, král pohanský, Gn14,2 vešli sú v boj proti Bara, králi sodomskému, a proti Bersa, králi gomorskému, a proti Sennaab, králi Adamy, a proti Semeber, králi Seboim, a proti králi Bale, to jest Segor. Gn14,3 Všickni títo sešli sú se do údolé Lesnieho, ješto nynie jest
