dotče se rohóv oltářových i vyli ostatní k podkladu jeho Lv9,10 a tuk a ledvinky i bránici jatrnú, ješto sú za hřiechy, zapáli na oltáři, jakož přikázal hospodin Mojžiešovi. Lv9,11 Ale maso a kóži jeho před stany spálil jest ohněm. Lv9,12 Obětoval jest i zápalu obět. I podali sú jemu synové jeho krve jejie, kterúžto jest lil v ókol oltáře. Lv9,13 Samu také obět na kusy zsekav s hlavú i se všemi údy obětovali sú, kteréž všecky věci spálil jest ohněm, Lv9,14 umyv prvé vodú třeva i nohy Lv9,15 a za hřiech lidský obětuje, zabil jest kozla. A učistiv oltář, Lv9,16 učinil jest spálenú obět, Lv9,17 přidav k óběti mokré věci, ješto se spolu obětují, a zapáliv je na oltáři bez posvátných obyčejóv zápalné oběti jitřnie. Lv9,18 Obětoval jest i vola i skopce oběti pokojné lidu. I podali sú jemu synové jeho krve, kterúž jest lil na oltář v ókol. Lv9,19 Ale tuky volové a ocas skopcový a ledvinky s tukem svým i bránici jatrnú Lv9,20 položili sú na prsech. A když spáleni bychu tukové na oltáři, Lv9,21 prsi jích a plece pravé oddělil jest Áron, pozdvihuje před hospodinem, jakož přikázal bieše Mojžieš. Lv9,22 A ztáh ruku k lidu, požehnal jest jím. A tak doplniv oběti za hřiech a zápalné oběti [a]text doplněný editorem pokojné, sstúpil jest. Lv9,23 A všedše Mojžieš a Áron do stánku svědectvie i opět vyšedše, požehnali sú lidu, i ukázala se jest chvála Páně všemu množství. Lv9,24 A aj oheň vyšed od hospodina, sehltil jest obět zápalnú i tuky, kteříž biechu na oltáři. To když uzřechu zástupové, chválili sú hospodina, padše na tváři své.
X
Lv10,1 A pochopivše Nadab a Abin, synové Áronovi, kadidlnice své, vložili sú oheň a zápal svrchu, obětujíce před hospodinem oheň cizí, ješto jím přikázáno nebieše. Lv10,2 A vyšed oheň od hospodina, sehltil jest je i zemřeli sú před hospodinem. Lv10,3 I řekl jest Mojžieš k Áronovi: Toť jest, ješto mluvil jest hospodin: Posvětím se v těch, kteříž se přibližují ke mně, a před obličejem všeho lidu oslaven budu. To uslyše umlkl jest Áron. Lv10,4 A povolav Mojžieš Misahele a Helsafan, synóv Ozihel, strýce Áronova, vece k ním: Jděte a zdvihněte bratří váše od obličeje svatyně a vyneste z stanóv. Lv10,5 A ihned šedše, vzeli sú je, jakož ležiechu, oblečené v sukně lněné a vyvrhli sú ven, jakož jím bieše přikázáno. Lv10,6 I mluvil jest Mojžieš k Áronovi a k Eleazarovi i k Itamarovi, synóm jeho: Hlav vaších neroďte obnažovati a rúcha vašeho neroďte rozedřieti, abyšte snad nezemřeli a na vešken zástup aby nevešlo rozhněvánie. Bratřie váši i vešken dóm izrahelský nechť kvielé zápalu, kterýž jest hospodin zbudil, Lv10,7 ale vy nevyjdete ze dveří stanových, jinak zahynete. Olej jistě svatého pomazánie jest na vás. Jenžto učinichu všecky věci podlé přikázanie Mojžiešova. Lv10,8 Řekl jest také hospodin k Áronovi: Lv10,9 Vína i všeho, což zapojiti móž, nebudete píti ty i synové tvoji, když vcháziete do stánku svědectvie, abyšte nezemřeli, neboť přikázanie jest věčné v národy váše, Lv10,10 a abyšte měli uměnie rozeznati mezi svatým a nesvatým, mezi poškvrněným a čistým Lv10,11 a abyšte syny izrahelské učili všem věcem mým zákona ustaveným, kteréž jest mluvil hospodin k ním skrze ruku Mojžiešovu. Lv10,12 I mluvil jest Mojžieš k Áronovi, k Eleazarovi i k Itamarovi, synóm jeho, kteříž ostatní biechu: Vezměte obět, kteráž jest zóstala z óběti Páně, a jezte jí bez kvasu podlé oltáře, neboť svatá svatých jest. Lv10,13 A budete jiesti v miestě svatém, což dáno jest tobě i synóm tvým z óběti Páně, jakož jest přikázáno mně. Lv10,14 Hrudi také, ješto sú obětovány, a plece, ješto otděleno jest, jiesti budete na miestě najčisčiem ty i synové tvoji i dcery tvé s tebú, neb tobě i synóm tvým odloženy sú z óbětí spasitedlných synóv izrahelských, Lv10,15 protože plece a hrudi a tuk, ješto se pálé na oltáři, zdvihli sú před hospodinem a příslušejí k tobě i k synóm tvým zákonem věčným, jakož jest přikázal hospodin. Lv10,16 Mezitiem kozla, jenž obětován bieše za hřiech, když hledáše Mojžieš, sežžena naleze. A rozhněvav se proti Eleazarovi a Itamarovi, synóm Áronovým, kteříž zóstali biechu, vece: Lv10,17 Proč ste nejedli oběti za hřiech na miestě svatém, ješto svatých svatá jest a dána vám, abyšte nesli nepravost množstvie a prosili za ně před obličejem Páně, Lv10,18 a zvlášte když ze krve jejie nenie vneseno v svatyni a jiesti ste měli jí v svatyni, jakož přikázáno jest mně? Lv10,19 Odpověděl jest Áron: Obětována jest dnes obět za hřiech a obět zápalná před hospodinem, ale mně se jest přihodilo, což vidíš. Kterak sem mohl jiesti jí nebo slíbiti se hospodinu v posvátných obyčejích myslí smutnú? Lv10,20 To když uslyše Mojžieš, přijal jest žádosti učiněnie.
