nepřijde bratr váš najmenší. Gn42,16 Pošlete jednoho z vás. ať jej přivede, ale budete vy v ókovách, donidž se nezkusie ty věci, které ste pravili, falešné li čili pravé by byly. Jinak skrze spasenie faraonovo špehéři ste. Gn42,17 I dal jest je do žaláře za tři dni. Gn42,18 A třetieho dne vyved je z žaláře, vece: Učiňte, což sem řekl, a budete živi, neboť se boha bojím. Gn42,19 Jste li pokojni, bratr váš jeden buď svázán v žaláři a vy otejděte a neste obilé, které ste kúpili, do domóv vaších Gn42,20 a bratra vašeho najmenšieho ke mně přiveďte, abych mohl zkusiti vaších řečí, a nezemřete. I učinili sú, jakož řekl bieše, Gn42,21 a mluvili sú vespolek: Hodně tyto věci trpíme, neb sme shřešili proti bratru našemu, vidúce úzkost duše jeho, když nás prosieše, a neuslyšeli sme. Proto přišlo jest na nás toto zamúcenie. Gn42,22 Z níchžto jeden, Ruben, vece: Zdali sem vám neřekl: Neroďte hřešiti proti dietěti a neuslyšeli ste mne. Aj krev jeho se mstí. Gn42,23 A nevědiechu, by rozuměl Jozef, protože skrze tulmače mluvieše k ním. Gn42,24 A odvrátiv se maličko i plakal. A vrátiv se mluvil jest k ním. Gn42,25 A vzem Simeona a svázav před ními, kázal sluhám, aby naplnili pytle jích pšenice a vložili za se penieze každého v pytle jích a nadto dali pokrmy na cestu, jenž sú tak učinili. Gn42,26 Tehdy oní nesúce obilé na oslech, brali sú se. Gn42,27 A otevřev jeden z ních pytel, aby dal hovadu obrok v hostinnici, spatřiv penieze svrchu v pytli, Gn42,28 řekl jest bratřím svým: Navráceni sú mi peniezi, aj toť jsú v pytli. A velmi se diviece a smútivše se, vespolek řekli sú: I co jest to, ješto učinil nám bóh? Gn42,29 I přišli sú k Jákobovi, otci svému, do země Kanaan a vypravili sú jemu všecky věci, kteréž se jím přihodily, řkúce: Gn42,30 Mluvil jest nám pán země tvrdě a mněl jest, bychme byli špehéři vlasti. Gn42,31 Jemužto sme odpověděli: Pokojni sme a nižádných nejednáme úkladóv. Gn42,32 Dvanácte bratří jedniem otcem zplozeni sme, jeden nenie svrchu a najmenší s ótcem naším obierá se v zemi Kanaan. Gn42,33 Jenž vece nám: Takto zkusím, že jste pokojni. Bratra vašeho jednoho ostavte u mne a pokrmy domóm vaším potřebné vezměte a odejděte. Gn42,34 A bratra vašeho najmenšieho přiveďte ke mně, ať zviem že nejste špehéři, a tohoto, jenž se drží v uokovách, abyšte mohli vzieti a potom [k]text doplněný editorem kupování, kteréž věci chcete, abyšte měli odpuštěnie. Gn42,35 Ty věci pověděvše, když obilé vysypachu, všichni nalezli sú svrchu v pytlích zavázané penieze. A když sú se zstrašili všickni, Gn42,36 řekl jest otec Jákob: Bez synóv učinili ste mě. Jozefa nenie svrchu, Simeon drží se v ókovách, Benjamina odejmete. Na mně tyto věci všecky zlé přihodily sú se. Gn42,37 Jemuž odpovědě Ruben: Dva syny má zabí, nepřivedu liť ho tobě za se. Daj jej v ruku mú a jáť jeho tobě navrátím. Gn42,38 A on vece: Nesstúpíť syn mój s vámi. Bratr jeho umřel jest a on sám ostal. Přihodí li se co jemu protivného v zemi, do niež jdete, uvedete šediny mé s bolestí do pekel.
XLIII
Gn43,1 Mezitiem hlad všicku zemi náramně mučieše. Gn43,2 A ztrávivše pokrmy, kteréž z Éjipta biechu přinesli, řekl jest Jákob synóm svým: Vraťte se a kupte nám maličko pokrmóv. Gn43,3 Odpověděl jest Judas: Rozkázalť jest nám muž ten pod zakletím přísahy řka: Neuzříte tváři mé, nepřivedete li mi bratra vašeho najmenšieho s sebú. Gn43,4 Protož chceš li ho poslati s námi, pójdemeť spolu a kúpíme tobě potřeby Gn43,5 a pakli nechceš, nepójdemeť. Neb muž, jakož sme často pověděli, zvěstoval nám řka: Neuzříte tváři mé bez bratra najmenšieho. Gn43,6 Řekl jest jím Izrahel: K mé ste to učinili biedě, že ste pověděli jemu, že i jiného máte vy bratra. Gn43,7 Tehdy oní odpověděli sú: Tázal jest nás člověk pořád o našem rodu, jest li otec živ, máme li bratra. A my sme odpoviedali jemu jeden po druhém podlé toho, což bieše otázal. Zdali sme věděti mohli, že by měl řieci: Přiveďte s sebú bratra vašeho? Gn43,8 Judas také řekl jest otci svému: Pošli dietě se mnú, ať se béřem, a mohli bychme živiti se a nezemřeme my i dietky náše. Gn43,9 Jáť přijímám dietě, z ruky mé požádáš jeho. Nepřivedl li bych za se a nedal jeho tobě, budu hřiechem proti tobě vinen každý čas. Gn43,10 By mezitiem bylo odtahovánie nebylo, již podruhé byli bychme přišli. Gn43,11 Tehdy Izrahel, otec jích, řekl jest k ním: Poňavádž tak potřebie jest, učiňte, což chcete. Nabeřte z najlepších užitkóv země v ósudie váše a doneste muži dary: málo kadidla a strdi a storacis {jména sú dřieví v zemi Kanaan, jíchžto jest druhé ovoce}marginální přípisek soudobou rukou a stakten
