nebudete činiti v času dne toho, neb deň smilovánie jest, aby milostiv vám byl pán bóh váš. Lv23,29 Každá duše, kteráž by nebyla trýzněna toho dne, zahyne z lidí svých, Lv23,30 a kteráž by diela cožkoli učinila, shladí jí z lidu svého. Lv23,31 Protož nic diela nečiňte v něm, za utvrzenie zákona věčného bude vám ve všech národech i přiebytciech vašich. Lv23,32 Sobota odpočívanie jest, trápiti budete duše váše ode dne devátého měsiece, od večera až do večera slaviti budete soboty váše. Lv23,33 I mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Lv23,34 Mluv synóm izrahelským od patnáctého dne měsiece toho sedmého budú dnové slavní stánkóv sedm dní hospodinu. Lv23,35 Deň první nazván bude přeslavný i přesvatý, všelikého diela služebného neučiníte v něm. Lv23,36 A sedm dní obětovati budete zápalné oběti hospodinu. Deň také osmý bude přeslavný a přesvatý a obětovati budete zápalnú obět hospodinu, neb jest sbor a sbieranie {t. peněz na oběti a jiné potřeby chráma}marginální přípisek soudobou rukou, všelikého diela služebného neučiníte v něm. Lv23,37 Totoť jsú dnové hospodinovi, kteréž nazývati budete přeslavné i přesvaté a obětovati budete v ních oběti hospodinu, oběti zápalné a mokré podlé řádu jednoho každého dne Lv23,38 kromě sobot hospodinových a daróv vaších a kteréž věci obětujete z slibu nebo kteréž dobrovolně dáváte hospodinu. Lv23,39 Protož od patnáctého dne měsiece sedmého, když shromáždíte všecky úžitky země vašie, slaviti budete dni Páně za sedm dní. Den první i den osmý bude sobota, to jest odpočinutie. Lv23,40 I vezmete sobě dne prvnieho ovoce dřeva krásného a listie palmové a větvie s dřievie hustých ratolestí a vrbie z potoka i budete se veseliti před hospodinem bohem vaším. Lv23,41 A budete slaviti hod jeho sedm dní v rok, za utvrzenie zákona věčného bude v národech vaších. Měsiece sedmého hody budete slaviti Lv23,42 a budete přebývati v stieniech sedm dní. Každý, kto jest z rodu izrahelského, zóstane v stánciech, Lv23,43 aby se učili posledci váši, že sem v staniech přebývati kázal synóm izrahelským, když sem je vyvedl z země ejiptské. Já pán bóh váš. Lv23,44 I mluvil jest Mojžieš o slavnostech Páně k synóm izrahelským.
XXIIII
Lv24,1 I mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Lv24,2 Přikaž synóm izrahelským, ať by přinesli tobě oleje s olivie přečistého a světlého k skladu svietedlnic ustavičně Lv24,3 za oponu svědectvie v stánku zaslíbenie. A položí jí Áron od večera až do jitra před hospodinem obyčejem a řádem věčným v národech vaších. Lv24,4 Na sviecnu přečistém položeny budú vždycky před obličejem Páně. Lv24,5 Vezmeš také běl a napečeš z nie XIIt chlebóv, ješto každý mieti budú dvě desetině, Lv24,6 jíchžto šest narózno na stole přečistém postavíš před Pánem Lv24,7 a položíš na ně kadidlo přesvětlé, aby byl chléb na pamět oběti Páně. Lv24,8 Po všecky soboty proměňovány budú před hospodinem, přijěty od synóv izrahelských slibem věčným. Lv24,9 I budú Áronovi a synóm jeho, aby jedli je na miestě svatém, neb svaté svatých jest z óbětí Páně právem věčným. Lv24,10 A aj vyšel jest syn ženy izrahelské, jehož bieše porodila z muže ejiptského mezi syny izrahelskými, i svářil se jest v staniech s mužem izrahelským. Lv24,11 A když byl se porúhal jménu Páně a zlořečil jemu, přiveden jest k Mojžiešovi. A slovieše mátě jeho Salumich, dcera Dabri z pokolenie Dan. Lv24,12 I pustili sú jej do žaláře, donidž by nepoznali, co by přikázal hospodin. Lv24,13 Jenž mluvil jest Mojžiešovi Lv24,14 řka: Vyveď porúhače z stanóv a položte všickni, ktož sú slyšeli, ruce své na hlavu jeho a ukamenuj jeho lid vešken. Lv24,15 A k synóm izrahelským mluviti budeš: Člověk, kterýž by zlořečil bohu svému, ponese hřiech svój. Lv24,16 A ktož by se rúhal jménu Páně, smrtí umři. Kamením jej zahubí všecko množstvie lidské, buďto že by ten měštěnín byl nebo host. Ktož by se rúhal jménu Páně, smrtí umři. Lv24,17 Kto by bil a zabil člověka, smrtí umři. Lv24,18 Kto by urazil dobytče, navrátí náměstka, to jest duši za duši. Lv24,19 Kto by učinil poškvrnu komužkoli z měšťanóv svých, jakož jest učinil, tak bude jemu. Lv24,20 Zlámanie za zlámanie, oko za oko, zub za zub navrátí. Kterakú by učinil poškvrnu, takúž trpěti připuzen bude. Lv24,21 Kto by urazil dobytče, navrátí jiné. Kto by urazil člověka, pomštěno bude nad ním. Lv24,22 Pravý súd buď mezi vám, leč host, leč měštěnín shřešil by, neb já sem pán bóh váš. Lv24,23 I mluvil jest Mojžieš k synóm izrahelským. A vyvedli sú toho, ješto se bieše porúhal, z stanóv a kamením zahubichu. I učinili sú synové izrahelští,
