nemohla ruka jeho obětovati dvú hrdlicí nebo dvé holúbátek, obětovati bude za hřiech čést běli desátú efi, nepřilé k nie oleje ani kadidla co vloží, neb za hřiech jest. Lv5,12 I dá jí knězi, jenž plnú z nie hrst nabera, spálí na oltáři na pamět jeho, kto jest obětoval, Lv5,13 prose za něho a očišťuje, ale ostatní čést sám bude mieti za dar. Lv5,14 Mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Lv5,15 Duše, když by přestúpiec posvátné obyčeje skrze poblúzenie v těch věcech, které sú hospodinu posvěceny, shřešila by, obětovati bude za hřiech svój skopce nepoškvrněného z stád, jenž kúpen móž býti za dvě závažie podlé váhy svatyně. Lv5,16 A to, což by učinila škody, navrátí a pátú čést položí nad to, dadúc knězi, jenž bude prositi za něho, obětuje skopec, a bude jemu odpuštěno. Lv5,17 Duše, když by shřešila skrze nevědomie a učinila jedno z těch věcí, kteréž zákonem Páně zapovědieny sú, a hřiechem vinna srozuměla by nepravosti své, Lv5,18 obětovati bude skopce nepoškvrněného z stád knězi podlé miery a domněnie hřiecha. Jenž modliti se bude zaň, neb jest nevěda učinil, i bude jemu odpuštěno, že jest skrze poblúzenie shřešil proti Pánu.
Kapitola VI.
Lv6,1 I mluvil jest hospodin k Mojšiešovi řka: Lv6,2 Duše, kteráž by shřešila a pohrdajíc hospodinem zapřela by dané věci k schování bližnieho svého, ješto k jeho vieře svěřena bieše, jestliže jest to ukradla nebo násilím něco vytočila nebo křivdu učinila, Lv6,3 nebo věc ztracenú nalezla a zapřéc převrácenie by tajila i také křivě by přísahala a cožkoli jiného z mnohých věcí by učinila, v níchžto hřešiti mají obyčej lidé, Lv6,4 přemožena jsúci vinú, navrátí Lv6,5 všecky věci, kteréž jest skrze lest chtěla obdržeti, celé a pátú čést nad to pánu, jemuž škodu byla učinila. Lv6,6 Ale za hřiech svój obětovati bude skopce nepoškvrněného z stáda a dá jeho knězi podlé velikosti a miery hřiecha. Lv6,7 Jenž prositi bude za něho před hospodinem, a bude jemu odpuštěno za každé, ješto jest činieci shřešila. Lv6,8 I mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Lv6,9 Přikaž Áronovi i synóm jeho: Totoť jest zákon zápalné oběti: Bude pálena na oltáři celú noc až do jitra, oheň z téhož oltáře bude. Lv6,10 Oblečen bude kněz v sukni a v rúšce lněné a vezme popel, kterýž žravý oheň spálil, a polože podlé oltáře, Lv6,11 svlečen bude s dřevnieho rúcha a obleka se v jiné vynese jej z stanóv a na miestě přečistém až do pýře zmisati nechá. Lv6,12 A oheň na oltáři vždycky hořeti bude, kterýž krmiti bude kněz, podkládaje drva ráno po vše dni a vzlože obět zápalnú, svrchu zapálí tuky pokojných obětí. Lv6,13 Oheň jest tento věčný, jenž nikdý nezhyne na oltáři. Lv6,14 Totoť jest zákon oběti posvátné i mokrých obětí, kteréž obětovati budú synové Áronovi před hospodinem a před oltářem. Lv6,15 Vezme kněz hrst běli, ješto pokropena jest olejem, i všecko kadidlo, ješto na běli položeno jest, a zapálí to na oltáři na památku vóně přechutné hospodinu. Lv6,16 A ostatní čést běli snie Áron s syny svými bez kvasu a bude jiesti v miestě svatém sience stánkové. Lv6,17 A protož nebude nakvašena, neb čést jejie v Páně obětuje se zápal. Svaté svatých bude jako za hřiech i za vinu. Lv6,18 Mužové toliko kořene Áronova jiesti budú to, za utvrzený zákon i věčný bude v národech vaších o obětech Páně posvátných: Všeliký, ktož by se dotekl jie, posvěcen bude. Lv6,19 I mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Lv6,20 Tatoť jest obět [Áronova]text doplněný editorem i synóv jeho, kterúž obětovati mají hospodinu v den pomazánie svého: Desátú čést efi obětovati budú běli v posvátné oběti věčné, polovici jie z jitra a polovici večer. Lv6,21 Kteráž na pánvi olejem skropena pražena bude. A obětuje jí horkú u vóni přechutnú hospodinu Lv6,22 kněz, kterýž na otcovo miesto právem by vstúpil, a všecka obět spálena bude na oltáři, Lv6,23 neb všeliká obět kněžská ohněm spálena bude aniž kto z nie jiesti bude. Lv6,24 I mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Lv6,25 Mluv Áronovi i synóm jeho: Tentoť jest zákon oběti za hřiech. Na miestě, kdež se obětuje spálená obět, bude obětována před hospodinem. Svatá svatých jest. Lv6,26 Kněz, kterýž obětuje, jiesti bude jí na miestě svatém v sienci stánkové. Lv6,27 Cožkoli se dotkne masa jeho, posvěceno bude. Pakli z krve jejie rúcho by bylo pokropeno, omyto bude na miestě svatém. Lv6,28 A nádoba hliněná, v nížto vařena jest, rozbita bude. Pakli by nádoba měděná byla, vystrúhána
