hlavy své neodkryje, rúcha svého nerozedře Lv21,11 a ke všelikému mrtvému nevejde ovšem. Nad otcem svým také i mateří nepoškvrní se Lv21,12 ani vyjde z svatých, aby nepoškvrnil svatyně Páně, neb olej svatého pomazánie boha jeho na něm jest. Já Pán. Lv21,13 Pannu pojme za ženu. Lv21,14 Vdovy a zahnané a poškvrněné a nevěstky nevezme. ale dievku z lidu svého. Lv21,15 Neb já Pán, jenž posvěcuji jeho. Lv21,16 I mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Lv21,17 Mluv k Áronovi: Člověk z semene tvého po čeledech, kterýž by měl poškvrnu, nebude obětovati chlebóv bohu svému Lv21,18 ani přistúpí k posluhování jeho, byl li by slepý, byl li by chromý, byl li by nebo malého nebo velikého a křivého nosu, Lv21,19 byl li by zlomené nohy nebo ruky, Lv21,20 byl li by hrbovatý nebo šilhavý, byl li by bělmo maje na oku nebo ustavičný svrab nebo lišej na těle nebo kýlavý. Lv21,21 Všeliký, ktož by měl poškvrnu z semene Áronova kněze, nepřistúpí obětovat oběti hospodinu ani chlebóv bohu svému. Lv21,22 Alevšak jiesti bude chleby, kteříž se obětují v svatyni, Lv21,23 tak toliko aby v óponu nevcházel ani přistúpal k óltáři, nebo poškvrnu má a poškvrniti nemá svatyně mé. Já Pán, jenž posvěcuji jích. Lv21,24 Protož mluvil jest Mojžieš k Áronovi i k synóm jeho i ke všemu Izraheli všecky věci, kteréž jemu biechu přikázány.
XXII
Lv22,1 Mluvil jest také hospodin k Mojžiešovi řka: Lv22,2 Mluv k Áronovi a k synóm jeho, aby se varovali od těch věcí, které posvěceny jsú synóv izrahelských, a nepoškvrnie jména posvěcených věcích mně, kteréž oní obětují. Já Pán. Lv22,3 Řci k ním i ku potomním jích. Všeliký člověk, kterýž by přistúpil z rodu vašeho k těm věcem, které posvěceny jsú a které obětovali sú synové izrahelští hospodinu, na němž jest nečistota, zahyne před hospodinem. Já jsem Pán. Lv22,4 Člověk z semene Áronova, jenž by byl malomocný nebo trpě tok semene, nebude jiesti z těch věcí, které posvěceny jsú mi, donidž nebude uzdraven. Ktož by se dotekl nečistého nad mrtvým a z něhož vycházie siemě jako sjitím ženským Lv22,5 a ktož se dotýká zemiplazu a cožkoli nečistého, jehožto dotčenie jest nečisté, Lv22,6 nečist bude až do večera a nebude jiesti těch věcí, které posvěceny sú. Ale když by omyl tělo své vodú Lv22,7 a zašlo by slunce, tehdy očištěn jsa, jiesti bude z posvěcených věcí, neb pokrm jeho jest. Lv22,8 Umrliny a polapeného od zvěři nebudú jiesti ani se poškvrnie v ních. Já jsem Pán. Lv22,9 Ostřéhati budú přikázaní mých a nepodléhajte hřiechu a nezemrú v svatyni, když by jí poškvrnili. Já Pán, jenž posvěcuji vás. Lv22,10 Všeliký cizozemec nebude jiesti z posvěcených věcí. Podruh knězóv a nájemník nebude jiesti z ních, Lv22,11 ale kteréhož by kněz kúpil, a kterýž by zchovanec domu jeho byl, tí jiesti budú z ních. Lv22,12 Jestliže by dcera knězova komužkoli z lidu otdána byla, z těch věcí, které posvěceny jsú, a z prvotin nebude jiesti. Lv22,13 Pakli by vdova nebo zahnaná a bez dětí navrátila se do domu otce svého jakož děvečka obykla jest, krmena bude pokrmy otce svého. Všeliký cizozemec k jedení z ních nemá moci. Lv22,14 Ktož by jedl z posvěcených věcí z nevědomie, přidá pátú čést s tiem, což jest jedl, i dá knězi do svatyně Lv22,15 aniž zprznie posvěcených věcí synóv izrahelských, kteréž obětují hospodinu, Lv22,16 aby snad netrpěli nepravosti viny své, když by posvěcené jedli. Já Pán, jenž posvěcuji jích. Lv22,17 Mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Lv22,18 Mluv k Áronovi a ke všem synóm izrahelským a dieš k ním: Člověk z domu izrahelského i z příchozích, kteříž přebývají u vás, ktož by obětoval obět svú nebo slib naplnije nebo dobrovolně obětuje, cožkoli toho by obětoval v zápalnú obět Páně, Lv22,19 aby obětováno bylo skrze vás. Samec nepoškvrněný bude z volóv i z óvec i z kóz. Lv22,20 Bude li mieti poškvrnu, nebudete obětovati aniž bude vzácné. Lv22,21 Člověk, kterýž by obětoval pokojných věcí obět hospodinu neb sliby plně nebo dobrovolně obětuje tak z volóv jako z óvec, nepoškvrněné obětovati bude, aby vzácné bylo. Všeliká poškvrna nebude na něm. Lv22,22 Bylo li by slepé, bylo li by zlámané, bylo li by
