opustil duom svój a dal služebníkóm svým moc nad všelikým dielem a vrátnému přikázal, aby bděl. Mc13,35 Protož bděte, neb neviete, kdy pán domu přijde, večer li, čili o puolnoci, čili když koury pějí, čili ráno, Mc13,36 aby když přijde vnáhle, nenalezl vás, a vy spíte. Mc13,37 A cožť vám pravím, všemť pravím: Bděte!“

XIIII.

Mc14,1 A bieše hod beránka a přesnice po dvú dní i hledali sú najvyšší kněžie a mistři, kterak by Ježíše lstivě jali a zabili. Mc14,2 Ale mluvili sú: „Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.“

Mc14,3 A když bieše Ježíš v Betaní v domu Šimona malomocného a sedieše za stolem, přišla jest žena, majíci pušku alabastrovú masti drahé z nardového kořenie. A otevřevši pušku, vylila jest na hlavu jeho. Mc14,4 I biechu někteří hněvivě to snášejíce mezi sebú a řkúce: „Čemu ztráta masti této stala se jest? Mc14,5 Neb mohla jest tako mast prodána býti viece než za tři sta grošóv a dáno býti chudým.“ I škřípěli sú zuby na ni. Mc14,6 Ale Ježíš vece: „Nechtež jie, co jste jí truchlivi? Dobrýť jest skutek učinila na mně. Mc14,7 Však chudé vždycky máte s sebú, a když budete chtieti, muožete jim dobře činiti, ale mne ne vždy budete mieti. Mc14,8 Coť jest měla, toť jest učinila, předešla jest, aby těla mého pomazala ku pohřebu. Mc14,9 Zajisté pravímť vám, že kdež koli bude hlásáno toto čtenie po všem světě, coť jest učinila tato, budeť vypravováno na památku její.“

Mc14,10 A Jidáš Škariotský, jeden ze dvanádcti, odšel jest k najvyšším kněžím, aby jim jej zradil. Mc14,11 Kteřížto zradovali sú se a slíbili jemu penieze dáti. I hledal jest, kterak by ho podobně zradil.

Mc14,12 A prvnieho dne chlebóv nekvašených, kdyžto velikonoční beránek obětován byl, vecechu jemu