lotru vyšli ste s meči a s dřievím, abyste mě jali. Mc14,49 Na každý den býval sem u vás, uče v chrámě, a nejali ste mne. Ale aby se naplnila písma.“ Mc14,50 Tehdy učedlníci jeho opustivše jej, všickni sú utekli. Mc14,51 Jeden pak mládenec šel za ním, oděn jsa rúchem lněným po nahém těle, i lapili sú jej. Mc14,52 A on znikl rúcha lněného, utekl jest náh od nich.

Mc14,53 I přivedli sú Ježíše k najvyššiemu knězi i sešli sú se kněžie a mistři a starší. Mc14,54 Ale Petr bral se za ním zdaleka až vnitř do sieni kniežete najvyšieho i seděl jest s služebníky a hřiel se jest u ohně. Mc14,55 A najvyšší knieže a vešken zbor hledali proti Ježíšovi svědectvie, aby jej na smrt vydali, a nenalezli sú. Mc14,56 Neb mnozí křivé svědectvie sú mluvili proti němu, a svědectvie jich nebyla sú podobná. Mc14,57 A někteří povstavše, křivé svědectvie dávali sú proti němu řkúce, Mc14,58 žeť sme my slyšali tohoto, an praví: Jáť zbořím chrám tento rukú udělaný a po třech dnech jiný, ne rukú udělaný, postavím. Mc14,59 I nebieše slušné jich svědectvie. Mc14,60 I povstav najvyšší kněz uprostřed, otázal jest Ježíše a řka: „Neodpoviedáš ničehéhož k těm věcem, kteréž tito na tě svědčie?“ Mc14,61 Ale on mlčieše a nic jest neodpověděl. Tehdy opět najvyšší kněz otázal ho a řekl jemu: „Ty li jsi Kristus, syn boha požehnaného?“ Mc14,62 Ale Ježíš vece jemu: „Jáť jsem. A uzříte syna člověka, an sedí na pravici moci božie a přicházie s oblaky nebeskými.“ Mc14,63 Tehdy najvyšší kněz rozedřev rúcho své, i vece: „I což ještě žádáme svědkóv? Mc14,64 Slyšeli ste rúhanie. Co se vám zdá?“ Kteřížto všickni potupili jej, že jest hoden smrti. Mc14,65 I počali sú někteří naň plvati a zakrývati tvář jeho a zášijky jemu dávati a řékati jemu: „Prorokuj nám!“ A služebníci políčky jemu dáváchu.

Mc14,66 A když bieše Petr dole v