Mojžieš?“ Mc10,4 A oni vecechu: „Mojžieš přepustil jest knížky odpudné napsati a pustiti.“ Mc10,5 Jenžto odpověděv Ježíš, vece: „K tvrdosti srdce vašeho napsal Mojžieš vám přikázanie toto. Mc10,6 Ale od počátka stvořenie muže a ženu učinil je bóh.“ Mc10,7 A řekl: „Proto opustí člověk otce a máteř a bude se přídržeti ženy své, Mc10,8 i budeta dva v jednom těle. A tak již nejsta dva, ale jedno tělo. Mc10,9 Protož což jest buoh spojil, člověk nerozvazuj.“ Mc10,10 A v domu opět učedlníci jeho o témž tázáchu ho. Mc10,11 I vece jim: „Ktož kolivěk pustí ženu svú a jinú pojme, cizoložstvie nad ní činí. Mc10,12 A pakli žena pustí muže svého a jinému se oddá, cizoloží.“
Mc10,13 I obětováchu jemu dietky, aby se jich dotekl, ale učedlníci brániechu těm, ješto je obětováchu. Mc10,14 Kteréž když uzře Ježíš, nehodně přije a vece jim: „Nechte dietek jíti ke mně a nebraňte jim, neb takových jest králevstvie nebeské. Mc10,15 Věrně pravi vám, kto kolivěk nepřijme královstvie božieho jako děťátko, nevejde v ně.“ Mc10,16 A objímaje je a vkládaje ruce na ně, žehnáše je.
Mc10,17 A když bieše vyšel na cestu, předběh jej jeden, klekl na kolenú před ním a prosieše ho řka: „Mistře dobrý, co učiním, abych život věčný přijal?“ Mc10,18 A Ježíš vece jemu: „Co mě nazýváš dobrým? [Nižádný nenie dobrý]text doplněný editorem[190]Nižádný nenie dobrý] nemo bonus lat., jedné sám buoh. Mc10,19 Přikázanie poznals: Necizolož, nezabíjej, křivého svědectvie neprav, nečiň oklamánie, cti otce svého i máteř svú.“ Mc10,20 A on odpověděv, vece jemu: „Mistře, všěcky tyto věci zachoval sem od své mladosti.“ Mc10,21 Tehdy Ježíš vzezřel jest na něho i zamiloval jest jeho a řekl jemu: „Jednohoť se nedostává: Jdi, což kolivěk máš, prodaj a daj chudým a budeš mieti poklad v nebi. A poď a následuj mne.“ Mc10,22 A on zamútiv se v slovu tom, odjide truchle, neb mějieše mnohá vladařstvie. Mc10,23 A vzhléd vókol Ježíš, vece učedlníkóm svým: „Kterak nesnadně, kteří penieze mají, v královstvie božie vejdú!“ Mc10,24 Tehda učedlníci lečechu sě v sloviech jeho. A Ježíš opět odpověděv, vece: „Synáčkové, kterak nesnadno [jest]text doplněný editorem[198]jest] est lat. úfajícím v penieze v královstvie božie vjíti! Mc10,25 Snáze jest velblúdovi skrze dieru jehelnú projíti nežli bohatému vjíti do královstvie božieho.“ Mc10,26 A oni viece diviechu se, řkúce sami k sobě: „I kto muož spasen býti?“ Mc10,27 A pohleděv na ně Ježíš, vece jim: „U lidí nemóž se státi, ale ne u boha, neb všěcky věci mohú býti před bohem.“
Mc10,28 A potom Petr poče jemu řéci: „Aj, my opustili sme všěcky věci a šli sme po tobě.“ Mc10,29 Odpověděv Ježíš vece: „Věrně pravi vám, nižádný nenie, jenž by opustil dóm neb bratří neb sestry neb syny neb rolí pro mě a pro čtenie, Mc10,30 jenž by nevzal stokrát toliko nynie v tomto času domóv a bratróv a sestr a mater a synóv a rolé s protivenstvími a v budúciem věku život věčný. Mc10,31 Neb mnozí první budú poslední a poslední první.“
Mc10,32 I biechu učedlníci na cestě vstupujíce do Jeruzaléma, i předcházieše je Ježíš a diviechu se, a jdúce po něm, báchu se. A pojem opět Ježíš dvanádste, poče jim praviti, co se jemu má budúcieho přihoditi, Mc10,33 neb aj, vstupujemy do Jeruzaléma a syn člověka bude zrazen a dán kniežatóm knězkým a mistróm a starším a potupie jej smrtí a
