Štítný ze Štítného, Tomáš: [Řeči nedělní a sváteční, rukopis A]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII C 15, 1r–254v vyjma 196v–199v a 194. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<13r13v14r14v15r15v16r16v17r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Kristus: S vámiť jsem do skonánie světa. Protož úfajíce pravdě boží, v slibiech jeho jděm cěstú k Jeruzalemi nebeskému. Také j’ řekl Kristus, ež jest život. Ze všeho, k němuž jest žádost, nic tak žádno nenie jako život. Dá sbožie člověk, chtě živ býti; utrpí mnohého libého, než by umřel; ruku neb nohu nebo oči raději ztratí, než by umřel. A to již za jisto máme, ež jest Kristus věčný život, ktož přijdú k němu. A když pro hubený a pracný život tohoto světa a krátký, v němž nenie bytí, ale jen pobytí, tolik prajicí a činie lidé, ó, kakú by snažnost slušalo na to naložiti, aby k věčnému životu, plnému dobrého všeho přijíti bylo, v němž jest radost a útěcha a čest v plné, čisté, věrné milosti u věčném pokoji! V té žádosti a v té naději sě rozchutnajíc, móžem u pravdě řéci ono slovo svatého Tómy: Poďme i my a zemřem s ním.

To j’ bylo druhé slovo toho svatého apoštola, ješto j’ úmysla byl hlubokého. I jest nám dvé v tom řčení rozuměti: jedno, abychom šli; druhé, abychom až do smrti od té chodby nepřestávali. Ktož chodby nepočne, kdy ten dojde? A ktož nedojde, kaký užitek, že j’ byl počal? Protož poďme i my a zemřem s ním! V té chodbě máme s tolik jíti, jelikož Bóh dá komu dar své milosti, aby šel z jedné do druhé šlechetnosti, pracije jako na cěstě a prospievaje. A jakož slove, ež ten jde, ktož z jednoho miesta na druhé kráčie, takež ten jde k věčnému životu, ktož z jedné do druhé jde šlechetnosti, z jednoho dobrého účinka k druhému. A té chodby nemáme přestati až do smrti a vzdy sě střehúc zablúzenie, odvrácenie zasě a obleněnie, až i dojdem k věčnému životu i smrt tuto projdúc. To také móž slúti „umřieti s Kristem“, jakož pravieše svatý Pavel řka: Svět mi jest ukřižován a já světu, točíš umřel. Tomu j’ svět umřel, ktož nemá v chut toho, což slušie k světu, a ten jest světu umřel, kohož svět netbá, ničehož svého nemaje v něm. A takový mohl by řéci: Živ jsem, ale již ne já; neb jest ve mně živ Kristus. A jelikož náš duch tělesný a světský v nás pohyne, s tolik v nás boží duch roste. Protož poznajíc k životu cěstu, poďmež i my a zemřem s Kristem, abychom v něm viec blaženě živi byli! Amen.

Druhá řeč o témž ještě. Aleluja.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).