ukrutnost. Protož prosme Hospodina, ať on ny zřiedí a zpósobí, abychom opatrně, hoduje, a statečně spravedlni byli ve všech svých věcech, abychom sě líbili jemu a byli v milosti jeho velikými. Jehož nám pomoz, Hospodine.
O svaté Luciji.
Dnes kostel, den svaté Lucie pamatuje, čte to čtenie, v němž Kristus nebeské královstvo ke trojí věci připodobnal: najprvé ku pokladu skrytému v zemi, jenž když kto nalezne, zakryje a pójde vesele a prodá vše, což má, a kúpí rolí tu. To j’ do horníkóv najzřiedlnějie, ješto když nalezne dobrý pramen v kterém poli, ež sě tu sbožie naděje velikého, přikryje, chtě sám rád užiti toho; a pójde, což má, to prodá a kúpí to miesto a naloží na to. Druhé die Kristus, že j’ k tomu kupci podobno nebeské královstvo, ješto hledá dobrých perel, a nalezna jednu drahú, prodada, což má, kúpí ji. Třetie praví podobenstvie k nebeskému královstvu nevod v moře upuštěný, ješto všeliký národ rybí osáhna vytáhne na břeh, kdež dobré a čisté ryby budú ode zlých a nečistých vybrány. I mieníť Kristus v tom čtení nebeským královstvem pořád kostela svatého. A tak jest dořekl: Takť bude na skonání světa, jako točíš o těchto rybách. Vyjdú andělé boží a odlúčie zlé od dobrých a zlé v oheň uvrhú, kdež bude pláč a skřeht zubóm.
I chciť to ukázati, kak sě to tré podobně k svaté Luciji připodobnává. Neb ona j’, nalezši skrytý poklad a nalezši drahú perlu, vše, což jměla, prodala a obé to kúpila. Poklad jest skrytý viera naše křesťanská; neb ač zde nenie zřiedlno bohatstvie pokladu toho, však odtud máme vše dobré jmieti. Odtud jde naděje věčné radosti, odtud milost svatá, všeliké dobrých lidí šlechetnosti, a bez pravé křesťanské viery nelze sě jest líbiti Bohu. Ten poklad skrytý nalezši svatá Lucia, točíš vieru pravú, přikryla, ne ihned toho pronesla, ale tajně s matkú svú křesťankú byla. A byla j’ za muž smluvena za pohana. Když pak nalezla druhú perlu, pro poklad onen a pro tu perlu, což jměla, vše prodala, aby s tiemto obým ostala. Čte se o ní, ež když svatá Agáta v panenství byla smrt přijala pro boží milost
