Štítný ze Štítného, Tomáš: [Řeči nedělní a sváteční, rukopis A]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII C 15, 1r–254v vyjma 196v–199v a 194. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<11v12r12v13r13v14r14v15r15v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

což sě líbí, nestáti po tělesných žádostech a po světských, v pravdě jen býti živu, z hodujie nevyjdúc miery, a ač by něco mohl jmieti, však nemóž li pravdú dojíti toho, radějše bez toho býti nežli křivdy přičiniti. K téť cěstě ponúká Kristus řka: Davte sě, aby vešli úzkú cěstú. Nebť k zahynutí vede široká cěsta. Ale pohřiechu málo jich jde tú úzkú cěstú. Radše sě mnozí vymysléc sami po své vóli postiti budú neb po pútech túlati, než by drželi sě úzké cěsty. Pak svatý Augustin ukazuje trój blud v cěstě, aby ktož nechce blúditi, uzří li sě bliz kterého toho, táhl sě odtud. I die: Troji nedojdú k životu: jedni, ješto blúdie; druzí, ješto jdú zasě; a třetí, ješto nechtie před sě jíti. Tiť blúdie, ješto neznajíc pravdy, zlému spravie, by dobré bylo, a zlé dobrému; ktož neznají pravé viery, aneb ač věřie právě, ale nedržie těch skutkóv, ješto by z viery pravé býti měly. Ten pak jde zasě, ktož počna světa ostávati aneb něčeho nehodného, i navrátí sě opět k témuž, jako když svině, omyjíc sě v čisté vodě, opěte sě u bláto uvalí, a jako pes, ješto sě k tomu navrátí, aby snědl opět, ješto j’ byl vyvrátil dřéve. Žalostnéť jest a ohyzdné, počnúc zřiedlně cěstu boží, pak sě navrátiti opět k světu, nesdržeti viery slibu svého, rozmilujíc sě i řéci, ež podlé božieho ustavenie chce v manželstvo. Svatý Pavel nechválil toho, aniť já budu. Ten pak zóstane na cěstě, nejda předse, ktož mní, by dosti byl dobrý, i nemá žádosti, aby byl lepší, ano slušie vzdy jíti před sě, ne na to zřiec, co má kto již za sebú cěsty, ale na to, co j’ před ním ještě. Nenieť to dobrý zde na světě, ktožť by nechtěl rád lepším býti.

A pak Bóh milostivý trojím nám činem ukazuje k životu cěstu: najprvé Písmem a dobrými kazateli; druhé příklady svatých lidí; třetie sám sebú, na svět přišed. Najprvé Písmem a kazateli učí nás k životu cěstě, když pak k tomu svú milostí otevře rozum toho, ješto čte neb slyší slovo božie, a milost roznietí, chut v tom dada. A tak v Písmě a skrze kazatele věrné každý stav lidský, všeliké lidské položenie móž jmieti ukázanie k životu cěstě. Ale ne to jsú věrní kazatelé, ješto viece svého povýšenie,

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 19 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).