sta tok krve jejie. L8,45 I vece Ježíš: „Kto jest, jenž sě mne dotekl?“ A když všichni přiechu, vecě Petr, a kteříž s ním biechu: „Přikazateli, zástupové tě tisknú a dávie, a ty dieš: Kto sě mne dotekl?“ L8,46 I vecě Ježíš: „Doteklť sě jest mne někto, neboť sem i já poznal, žeť jest ze mne moc vyšla.“ L8,47 A uzřěvši žena, že sě nemohla tajiti, třěsúci se přijide i pade před nohami jeho, a pro kterú příčinu dotkla sě ho, oznámi přede všiem lidem, a kterak jest ihned uzdravena. L8,48 A on vece jí: „Dcero, viera tvá, tať jest tě spasenu učinila, jdi u pokoji.“ L8,49 A když ještě on mluvieše, přijide jeden ke kniežěti školniemu řka jemu, že umřela jest dcera tvá, neroď truditi jeho. L8,50 A Ježíš to slovo uslyšav, odpovědě otci děvečky: „Neroď sě báti, ale věř toliko a budeť zdráva.“ L8,51 A když přijide k domu, nepřěpusti s sebú vjíti nižádnému, jediné Petrovi a Janovi a Jakubovi a otci a mateři děvečky. L8,52 I plakáchu všichni a kvieléchu jie. A on vecě: „Neroďte plakati, neb nenie mrtva dcerka, ale spíť.“ L8,53 I posmieváchu sě jemu vědúce, že by umřela. L8,54 Tehdy on držě ruku jejie, zavola řka: „Děvečko, vstaň!“ L8,55 I navrátil sě jest duch jejie i vsta ihned. I káza jí dáti jiesti. L8,56 A divily sú sě starosty jejie, jimžto přikáza, aby ižádnému nepravili, co se bieše stalo.
Kapitola IX.
L9,1 Svolav pak dvanádste učedlníkóv, apoštolóv, dal jim sílu a moc nade všemi diábly, aby neduhy uzdravovali. L9,2 I poslal je kázat královstvie božie [a]text doplněný editorem[235]a] et lat. uzdravovat nemocných. L9,3 A vecě k nim: „Ničehož nebeřte na cestu: ani holi, ani mošny, ani peněz, ani chleba, ani dvú sukní mějte. L9,4 A v který kolivěk duom vejdete, tu ostaňte a odtud nevycházejte. L9,5 A ktož kolivěk nepřijme vás, vyjdúce z města toho, tu prach noh svých vyrazte k svědectví na ně.“ L9,6 A vyšedše chodiechu po kasteléch, kážíce čtenie a uzdravujíce všudy.
L9,7 I slyšal jest Erodes tetrarcha (to jest knieže čtvrté čésti) všěcky věci, kteréž sě dějiechu od něho, a pochybováše, protože bieše řečeno L9,8 od některých, by Jan vstal z mrtvých, a od některých, že sě jest Eliáš zjevil, a od jiných, že prorok jeden z starších prorokóv vstal jest. L9,9 I vecě Erodes: „Jana já sem sťal, ktož pak tento jest, o němž já slyším také věci?“ I hledáše viděti jeho.
L9,10 A vrátivše se apoštolé, pravili sú jemu, což sú kolivěk učinili. A pojem je, stúpi s nimi súkromě na pusté miesto, jenž jest Bethsaida. L9,11 To když poznachu zástupové, šli sú za ním i přijal je i mluvil [jim]text doplněný editorem[241]jim] illis lat. o království božiem. A ty, kteříž zdravie potřebovali, uzdravováše. L9,12 Ale den sě bieše počal chýliti, a přistúpivše dvanádste, řekli sú jemu: „Pusť zástupy, ať jdúce do kastelóv a do vsí, ješto blízko sú, ať se obrátie a naleznú pokrmy, neb tuto na miestě pustém jsme.“ L9,13 [I]text doplněný editorem vecě k nim: „Dajte vy jim jiesti.“ A oni vecěchu: „Nejsú nám viec než pět chlebóv a dvě rybě, jedné leč bychom snad my šli a kúpili na vešken tento zástup pokrmy.“ L9,14 A biechu bezmál pět tisícóv mužóv. I vecě k učedlníkóm svým: „Kažte se jim ssaditi po tovařistvu padesát.“ L9,15 A tak učinichu a všěm sě zsaditi kázachu. L9,16 A vzem pět chlebóv a dvě rybě, vzezřě na nebe i požehna jim i rozláma i rozda učedlníkóm svým, aby kladli před zástupy. L9,17 I jedli sú všichni a nasyceni sú. A vzdviženo jest, což jim zbylo, zlomkóv dvanádcte košóv.
L9,18 I stalo sě jest, když sám bieše modle sě, biechu s ním [i]text doplněný editorem[244]i] et lat. učedlníci.