L7,6 Tehdy Ježíš jide s nimi, a když již nedaleko bieše od domu, posla k němu centurio přátely řka: „Neroď sě, pane, truditi, neboť nejsem hoden, aby všel pod střěchu mú, L7,7 protož i samého sě nemněl sem hodna, abych přišel k tobě, ale řci slovem a bude uzdraveno dietě mé. L7,8 Neb i já člověk sem ustavený pod mocí, maje pod sebú rytieře, a diem tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Poď, a pójde, a sluzě mému: Učiň to, a učiní.“ L7,9 To uslyšav Ježíš, divil se jest, a obrátiv se k zástupóm jdúcím po sobě, řekl jest: „Věrně pravi vám, ani v Izraheli tak veliké viery sem nalezl.“ L7,10 A vrátivše se ti, kteříž biechu posláni, do domu, nalezli sú sluhu, ješto neduživ bieše, zdravého.
L7,11 I sta sě zatiem, jdieše Ježíš do města, jenž slove Naim, a jdiechu s ním učedlníci jeho a zástup mnohý. L7,12 A když sě přiblížichu k bráně městské, aj, mrtvý ven nesen bieše, syn jediný matky své, a ta vdova bieše, a zástup městský mnohý s ní. L7,13 Kterúž když uzřě pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jest jí: „Neroď plakati!“ L7,14 A přistúpil a dotekl sě jest nosidl. A ti, ješto nesiechu, stachu. I vece: „Mládenče, tobě pravi, vstaň!“ L7,15 I povsta a sede, jenž bieše mrtev, a poče mluviti. I da jej mateři jeho. L7,16 I objide všěcky bázen a velebiechu boha řkúce, že prorok veliký vstal jest mezi námi a že buoh navštievil lid svój. L7,17 I vyjide ta řeč po všem Židovstvu o něm i po všie krajině podlé Jordána.
L7,18 A vzvěstovali sú Janovi učedlníci jeho o všěch těch věcech. L7,19 I přivola dva z učedlníkóv svých Jan a posla k Ježíšovi, řka k němu: „Ty lis, jenž přijíti máš, čili jiného čakáme?“ L7,20 A když přijidechu k němu mužie, řekli sú jemu: „Jan Křtitel poslal nás k tobě řka: Ty li si, [jenž přijíti máš]text doplněný editorem[163]jenž přijíti máš] qui venturus es lat, čili jiného čakáme?“ L7,21 A v túž hodinu uzdravi mnohé od neduhóv jich i od ran i od duchóv zlých a slepým mnohým navráti zrak. L7,22 A odpověděv vece jim: „Jdúce zvěstujte Janovi, které ste věci viděli a slyšeli, že slepí vidie, kulhaví chodie, malomocní [sě]text doplněný editorem čistie, hluší slyšie, mrtví vstávají, chudí čtením se káží. L7,23 A blahoslavený jest, ktož kolivěk nepohorší se nade mnú.“
L7,24 A když odjidechu poslové Janovi, poče mluviti k zástupóm o Janovi: „Co ste vyšli na púšť viděti? Trest větrem hýbavú? L7,25 Ale co ste vyšli viděti? Člověka měkým rúchem oděného? Aj, ktož v drahém rúšě sú a v rozkošiech, v domiech králových sú. L7,26 Ale co ste vyšli viděti? Proroka? Ovšem pravi vám, i viece než proroka. L7,27 Tentoť jest, o němž psáno jest: Aj, posielám anjela mého před tváří tvú, jenž připraví cestu tvú před tebú. L7,28 Neb pravi vám, větčí mezi syny ženskými prorok Jana Křtitele ižádný nenie. Ale ktož menší jest v království nebeském, větčí jest nežli on.“
L7,29 A vešken lid poslúcháše i zjevní hřiešníci, spravedlivěchu Ježíše, jsúce křtěni křtem Janovým. L7,30 Ale zákonníci a v zákoně umělí radu boží zhrzěli sú sami v sobě, nejsúce křstěni od něho. L7,31 I vecě pán: „Protož k komu řku podobny lidi pokolenie tohoto? A komu sú podobni? L7,32 Podobni sú dětem sedícím na tržišti, a ješto mluvie mezi sebú a řkú: Prozpievali sme vám na húslicech, a neskákali ste, [nařiekali sme, a neplakali ste]text doplněný editorem[172]nařiekali sme, a neplakali ste] lamentavimus, et non plorastis lat.. L7,33 Neb přišel jest Jan Křtitel, ani jeda chleba, ani pije vína, a diete: Diábelstvie má. L7,34 Přišel jest syn člověka, jeda a pije, [a diete]text doplněný editorem[173]a diete] et dicitis lat.: Aj, člověk žráč a píjcě vína, přietel zjevných hřiešníkóv i jiných hřiešných. L7,35 A spravedlna učiněna jest múdrost ode všěch synóv jich.“
L7,36 I prosieše jeho jeden zákonník, aby jedl
