postavuje, aby vcházějící viděli světlo. L8,17 Neb nenie tak tajno, by nebylo zjeveno, ani skryto, co by nebylo poznáno a najevo nevyšlo. L8,18 Protož vizte, kterak slyšíte. Neb ktož má, bude jemu dáno, a ktož kolivěk nemá, také to, což mní, by měl, bude otjato od něho.“
L8,19 I přijidechu k němu mátě a bratřie jeho, a nemohli sú ho dojíti pro zástup. L8,20 I zvěstováno jest jemu: „Mátě tvá a bratřie tvoji stojie vně, chtiece tě viděti.“ L8,21 A on odpověděv, vecě k nim: „Mátě má a bratřie moji tiť sú, kteříž slovo božie slyšie a činie.“
L8,22 Pak stalo sě jest v jeden den, a on vstúpi na lodíčku i učedlníci jeho. I vece k nim: „Převezmy sě přes jezero.“ I vstúpili sú. L8,23 A když sě plaviechu, usnul jest. I stúpi vicher větrový na jezero a biechu puzeni vlnami a topiechu sě. L8,24 Tehdy přistúpivše zbudili sú ho řkúce: „Přikazateli, hynemť!“ A on vstav, požehra větru a búři vodné a přestala jest a sta sě utišenie. L8,25 I vecě jim: „Kde jest viera vašě?“ A oni bojiece sě, diviechu sě, k sobě řkúce: „Kto, sě zdá, [jest]text doplněný editorem[206]jest] est lat. tento, že i větróm přikazuje i moři a poslúchají ho?“
L8,26 I plavili sú sě do vlasti Gerasenských, kteráž jest proti Galilei. L8,27 A když byl vyšel na zemi, potka jej [muž]text doplněný editorem[207]muž] vir lat. jeden, jenž mějieše diábelstvie již od mnohých časóv a oděvem se neodieváše ani v domu přebýváše, ale v hrobiech. L8,28 Ten když uzřě Ježíše, pade před ním, a vzvolav hlasem velikým, řekl jest: „Co mně a tobě jest, Ježíši, synu boha najvyššieho? Prosím tebe, aby mne nemučil!“ L8,29 Nebo přikazováše duchu nečistému, aby vyšel od člověka. Neb od mnohých časóv oblováše jím a býváše svázán řetězy a púty ostřiehán, a zlamuje okovy, býváše puzen od diábelstvie na púšť. L8,30 I otáza jeho Ježíš řka: „A které tobě jméno jest?“ A on vece: „Tma,“ neb biechu vešli diáblové mnozí veň. L8,31 I prosiechu ho, aby jim nepřikazoval, aby do propasti vešli. L8,32 A bieše tu stádo vepřóv mnohých, ješto sě pasiechu na huoře. I prosiechu ho, aby jim přepustil v ně vjíti. I přepusti jim. L8,33 Protož vyjidechu diáblové od člověka i vešli sú u vepře a valem stádo odjide rychle do zátoky i utopilo sě jest. L8,34 Ten skutek když uzřěchu, kteřížto pasiechu, utekli sú a zvěstovali sú do města i do vsí. L8,35 I vyšli sú viděti, co by sě stalo, a přišli k Ježíšovi a nalezli sú člověka [sediece]text doplněný editorem[212]sediece] sedentem lat., od něhož diábelstvie biechu vyšla, oděného a zdravú myslí u noh jeho. I lečechu sě. L8,36 A zvěstovali sú jim ti, kteříž biechu viděli, že by zdráv učiněn byl od tmy, L8,37 i prosi ho všěcko množstvie krajin Gerasenských, aby odšel od nich, neb bázní velikú drženi biechu. Tehdy on vstúpiv [na lodí]text doplněný editorem[216]na lodí] navim lat., vrátil sě jest. L8,38 I prosieše ho muž, od kteréhožto diábelstvie biechu vyšla, aby s ním byl. Ale ostavi ho Ježíš řka: L8,39 „Vrať sě do domu svého a vypravuj, co mnoho dobrého učinil jest tobě bóh.“ I odjide, po všem městě kážě, co mnoho jest [jemu]text doplněný editorem[219]jemu] illi lat. učinil Ježíš.
L8,40 I stalo sě je, když sě navrátil Ježíš, přije jej počestně zástup, neb biechu všichni čakajíce jeho. L8,41 A aj, přijide k němu muž, jemuž jméno Jairus, a ten knieže školy židovské bieše, i pade k nohám Ježíšovým prosě ho, aby všel v dóm jeho, L8,42 nebo dcera jediná bieše jemu jakožto v letech dvanádsti, a ta mřieše. I přihodi se, když jdieše, od zástupóv tisknut bieše. L8,43 A žena jedna bieše v červené nemoci od dvanádcti let, kterážto na lékařstvie byla vydala vešken statek svój, a od žádného nemohla uzdravena býti, L8,44 ta přistúpi z zadu i dotče se podolka rúcha jeho a ihned
