Bible Bočkova, Lukášovo evangelium

Moravský zemský archiv (Brno, Česko), sign. fond G 10 Sbírka rukopisů Zemského archivu, inv. č. 123/2, ff. 250r–268r. Editoři Čermák, Jan (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Sedláčková, Anna (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Hlaváčová Svobodová, Andrea (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku).

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

[Generovaný obsah]

chléb s ním. A všed do domu zákonníka, stolil jest. L7,37 [A]text doplněný editorem[178]A] Et lat. aj, žena, jenž bieše v městě hřiešnice, jakž pozna, že Ježíš stolí v domu zákonníka, a přinese pušku masti. L7,38 A stojéc z zadu u noh jeho, slzami poče smáčeti nohy jeho a vlasy hlavy [své]text doplněný editorem[183]své] sui lat. třieti a líbáše nohy jeho a mastí mazáše. L7,39 Tehdy vida zákonník, jenž ho bieše povolal, vecě sám v sobě řka: „Byť tento byl prorok, věděl by jistě, která a kteraká jest žena, ješto sě ho dotýká, neb hřiešnice jest.“ L7,40 A odpověděv Ježíš, vecě k němu: „Šimone, mám tobě něco pověděti.“ A on vece: „Mistře, pověz!“ L7,41 I odpověděl jest Ježíš: „Dva dlužníky biešta [jednomu]text doplněný editorem[185]jednomu] quidam lat. lichevníku, jeden dlužen bieše pět set peněz a druhý paddesát. L7,42 A když nemějiešta, odkuď by navrátila, odpusti oběma. Ktož jeho viece miluje?“ L7,43 Odpověděv Šimon, řkl jest: „Mním, že ten, komu jest viece odpustil.“ A on odpovědě: „Právě si rozsúdil.“ L7,44 A obrátiv sě k ženě, řekl jest Šimonovi: „Vidíš li tuto ženu? Všel sem v tvój duom, vody nohám mým nedal si, ale tato slzami smáčela jest nohy mé a vlasy svými třela. L7,45 Políbenie si mi nedal, ale tato, jakž sem všel, nepřestala jest líbati noh mých. L7,46 Olejem hlavy mé nezmazal si, ale tato mastí jest zmazala nohy mé. L7,47 Protož pravi tobě: Odpúštějíť se jí hřiechové mnozí, neb jest milovala mnoho. Ale komuž méně odpustie, méně miluje.“ L7,48 I vecě k ní: „Odpúštějíť se tobě hřiechové.“ L7,49 I počěchu, kteří spolu sediechu za stolem, mezi sebú řéci: „Kto jest tento, jenž také hřiechy odpúštie?“ L7,50 I řekl jest k ženě: „Viera tvá, tať jest tě spasila, jdi u pokoji!“

Kapitola VIII.

L8,1 I stalo sě jest potom, a on cestu činieše po městech a po kasteléch, kážě a zvěstuje královstvie božie, a dvanádste s ním L8,2 a ženy některé, ješto biechu uzdraveny od duchóv zlobivých a od nemocí: Maria, jenž slove Magdalena, z niež sedm diáblóv biechu vyšli, L8,3 a Johanna, žena Chuzova, vladaře Herodesa, a Zuzanna a jiné mnohé, ješto jemu posluhováchu z svých statkóv.

L8,4 A když mnohý zástup sebra sě, z měst k němu chvátáchu, řekl jest skrze podobenstvie: L8,5 „Vyšel jest, jenž rosievá, rosievat semene svého. A když rosievá, jiné padlo jest vedlé cěsty a potlačeno jest a ptáci nebeští zzobali sú je. L8,6 A jiné padlo jest na skálu a vzešlé uschlo jest, neb nemějieše vláhy. L8,7 A jiné padlo mezi trnie a spolu zešlé trnie udusilo je. L8,8 A jiné padlo v zemi dobrú [a]text doplněný editorem[197]a] et lat. vzešlé učinilo jest užitek stý.“ To řka voláše: „Kto má uši k slyšení, slyš.“

L8,9 I otázachu ho učedlníci jeho, které by bylo to podobenstvie. L8,10 Jimžto on vecě: „Vám dáno jest znáti tajemstvie královstvie božieho, ale jiným v podobenstvích, aby vidúce neviděli a slyšiece nerozuměli.“

L8,11 „A toto jest podobenstvie: Siemě [jest]text doplněný editorem[199]jest] est lat. slovo božie. L8,12 A které podlé cesty, to sú ti, ješto slyšie, a potom příde diábel a vezme slovo z srdce jich, aby věřiece spaseni nebyli. L8,13 A kteří na skálu, tito sú, jenž když uslyšie, s radostí přijímají slovo, a ti kořenie nemají, neb na čas věřie a v čas pokušenie odstupují. L8,14 A ješto mezi trnie padlo, tiť sú, ještoť slyšie, a od pečovánie a od bohatstvie a od rozkoší života jdúce, bývají udušeni a nepřinosie užitka. L8,15 Ale ješto v dobrú zemi, to sú ti, kteřížto v srdci dobrém a najlepšiem slyšiece slovo zachovávají a užitek přinosie v trpelivosti.“

L8,16 „Však ižádný světedlnici zažha, přikrývá ji osudím ani pod lože postaví, ale na sviecen

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).