a ztratí li jednu z nich, zdali nenechá devadesáti devieti na púšti a béře se k té, kterážto bieše zahynula, dokud jie nenalezne? L15,5 A když nalezne ji, vloží na ramena svá raduje se. L15,6 A přijda domóv, svolá přátely a súsedy své řka jim: Spoluradujte se se mnú, neb sem nalezl ovci mú, ješto byla zahynula. L15,7 Pravi vám, že tak bude radost v nebi nad jedním hřiešným, jenž pokánie činí, nežli nad devadesáti devieti spravedlivými, jenž nepotřebují pokánie.“
L15,8 „Neb která žena, majíci desět peněz, a ztratí li peniez jeden, zdali nezažéhá lucerny a převracie dóm a hledá pilně, dokud nenalezne? L15,9 A když nalezne, svolá přietelkyně i súsedy řkúci: Spoluradujte sě se mnú, neb sem nalezla peniez, kterýž sem byla ztratila. L15,10 Takežť, pravi vám, radost bude anjelóm božím nad jedniem hřiešníkem pokánie činícím.“
L15,11 I vecě opět: „Člověk jeden měl dva syny. L15,12 I řekl jest mlazší z nich otci: Otče, daj mi diel statku, kterýž na mě příslušie. I rozděli jim statek. L15,13 A ne po mnohých dnech, sebrav všěcky věci mlazší syn, bral sě jest do daleké krajiny a tu jest rozmrhal statek svój, živ sa smilně. L15,14 A když všěcky věci dokonal, stal se jest hlad veliký v tom kraji a on poče núzi trpěti. L15,15 I otjide a přídržal sě jest u jednoho měštěnína krajiny té. I posla ho do vsi své, aby pásl svině. L15,16 I žádáše břich svój naplniti mlátem, kteréž sú svině jedly, a nižádný mu nedáváše. L15,17 Tehdy on k sobě navrátiv se, řekl jest: Co otrokóv v domu otce mého hojnost má chlebóv, a já tuto hladem hynu! L15,18 Vstanu a pójdu k otci mému a diem jemu: Otče, shřěšil sem proti nebi a před tebú L15,19 a již nejsem hoden slúti syn tvój, učiň mě jako jednoho z uotrokóv tvých. L15,20 A vstav bral se jest k uotci svému. A když ještě daleko bieše, uzře jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa a přiběh, pade na jeho šíji a políbil jest jej. L15,21 I vece jemu syn: Otče, shřěšil sem proti nebi a před tebú, již nejsem hoden slúti syn tvój. L15,22 I řekl jest otec k sluhám svým: Rúče přineste rúcho prvnie a oblecte jej a dajte jemu prsten na ruku jeho a obuv na nohy jeho L15,23 a přiveďte tele tučné a zabíte a budem jiesti a hodovati, L15,24 nebo tento syn mój umřel bieše, a ožil jest, zahynul bieše, a nalezen jest. I počechu hodovati. L15,25 A bieše syn jeho starší na poli. A když jest šel a přibližováše sě k domu, uslyše hudbu a pišťbu. L15,26 I přivola jednoho z sluh i otáza, kteraké by to věci byly. L15,27 A ten vece jemu: Bratr tvój přišel jest i zabil tvój otec tele tučné, nebo jest zdráva jeho přijal. L15,28 I rozhněval sě jest a nechtieše vjíti. Tehdy otec jeho vyšed, poče [ho]text doplněný editorem[403]ho] illum lat. prositi. L15,29 A on odpověděv, vece otci svému: Aj, toliko let slúžím tobě a nikdy sem přikázanie tvého nepřestúpil, a nikdy nedal si mi kozelcě, abych s přátely mými hodoval. L15,30 Ale když jest syn tvój tento, ješto jest sežral statek svój s prázdnými ženami, přišel, zabil si jemu tele tučné. L15,31 A on vecě jemu: Synu, ty si vždycky se mnú a všěcky věci mé tvé sú. L15,32 Ale hodovati a veseliti musěl sem, nebo bratr tvój tento umřel
