Vyhledávání (skrýt)

Štítný ze Štítného, Tomáš: [štítenský sborník klementinský]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 6, 159 ff. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka
<<<<<148v149r149v150r150v151r151v152r152v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

se obrátil k bohu? Či li nevidíš, kakť mě jest snuzila smrt? Aj, tak mě jest přežesila hruoza smrti, a tak mě jest těžce svými svazky uvázala, a takú tesknost pustila na mé srdce, ež všie věcí neviem, co čině, ale, jakož kuroptva, již drží jastřáb paznehty svými, nemilostivě ji trhaje, jest pro velikú tesknost jako bez smysla, takéžť sem ztratil všicku pamět; nicť nemohu mysliti, jediné, zdali bych se mohl kudy vydřieti od nemilostivé smrti, jehož však nemohu. Ó, kaks mě snuzila, hořká smrti! Ó, šťastné pokánie za zdravie, neb jest bezpečné, ale ktož se pozdě bude káti, nebude bezpeč; neb sám nevie, právě li pyče hřiechóv, či li že j’ jemu umřieti! É hoře mně, ež sem tak dlúho dlil svým polepšením, a tak sem váhal svým spasením! Ó, přieliš dlúhé prodlévánie obrácením k bohu, kaks mě obmeškalo ve všem mém dobrém! Sblúdil sem s pravé cěsty, a slunce rozumu a spravedlnosti mně jest nevzešlo. Ustal sem na cěstě nepravosti a zatracenie, a chodil sem po nesnadných cěstách, a nevěděl sem cěsty božie. É, hoře mně, co j’ mi spomohla má hrdost, a co li j’ mi chlúba sbožie přinesla? Vše j’ to minulo jako stien, a jako lodí, ješto přejde přes vodu, jež i sledu neostane na ní; aneb jako střela, když proletí povětřie, a povětřie se opět sstúpí, ež nebude znáti, kudy j’ povětřie proletěla. Takéž já, narodiv se, inhed sejdu, a nemohu ižádného znamenie ukázati dobrých skutkóv, ale zhynul sem v své zlosti! Má naděje lutová jest jako dým, jenž vietr vschopí a rozedme; a protož má řeč jest v hořkosti a slova má plna jsú bolesti, proto j’ se smútilo mé srdce a oči moji potuchle. I kto mi to dá, abych byl podlé časóv dřevních, v nichž běch oblečen silú jako rúchem, a jmě jich ještě před sebú let něco? A abych byl mohl poznati to zlé, co j’ jeho na mě přišlo v hodinu tuto? É, hoře, ež sem neobmýšlal, ež jest tak předrahá věc čas; ale pustiv jako lodí na moři, aby, kamž ji vietr

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).