těchto kritérií: na základě paradigmatických vztahů k dobře doloženým jednotkám téže slovní čeledi se stejnou předponou, nabádati ‚pohánět něčím bodavým‘ a nabodenie ‚bod‘, a se stejným příponovým tvořením, srov. úměru ubádati : ubósti = nabádati : X, kde X = nabósti (6.115); na základě responze doložené v csl. památkách české redakce – nabosti nozě ‚klopýtnout‘ (6.141); na základě responzí v slovanských jazycích, srov. srbch. nabosti ‚nabodnout něco, bodnout do něčeho‘ (6.142). Pomocí těchto kritérií a obecného významu sloves tvořených týmž formantem (na‑, 6.116) se stejnou valencí (s akuzativním předmětem konkrétním, 6.132), tj. „zasáhnout/zasahovat něco rušivým dějem“ (srov. napasti/napadati co, nařězati/nařězovati co, natrútiti/natrucovati co apod.), můžeme tedy rekonstruovat stč. lexikální jednotku nabósti/nabádati co ‚zasáhnout/zasahovat bodáním něco, bodnout/bodat do něčeho‘. Dobře doložené stč. slovesné jméno nabodenie ‚bod, tečka‘ označuje pak výsledek tohoto děje, výsledek bodnutí do něčeho.