(6.144) i etymologickou příbuzností slovesa tanúti „se známou družinou slovanskou tajiti, tajЬnъ, tatъ“ (6.142); metaforická souvislost mezi významem pohybu vnímatelného smysly (vplížení zloděje) a významem hnutí mysli (vynoření představy) je ovšem zajištěna sémaziologickými paralelami komparatistiky (6.143).
(6.3) Uvedený lexikální výklad J. ZUBATÉHO (6.2) je tedy následováníhodným příkladem historickolexikologické rekonstrukce, která se zakládá na aplikaci celého komplexu rekonstrukčních kritérií. Ale 1exikografická praxe v historických a etymologických slovnících se z velké části ani dnes ještě o takovou komplexní aplikaci neopírá: své rekonstrukce často buduje jen na několika kritériích i tam, kde lze rekonstrukci upřesnit nebo prohloubit aplikací celého komplexu rekonstrukčních kritérií. Cílevědomě o takovou mnohostrannou aplikaci usiluje nyní vydávaný Staročeský slovník (StčS). Do jaké míry tato aplikace uvedených kritérií (6.11–6.15) prohlubuje analýzu stč. slovní zásoby, lze posoudit srovnáním týchž hesel zpracovaných v tomto kolektivním díle a v starším slovníku Gebauerově. Toto prohloubení se ovšem neprojevuje pouze přesnějšími definicemi dobře doložených významů, ale i rekonstrukcemi lexikálních jednotek, jejichž významová nebo i formální stránka není dostatečně prokázána existujícími doklady. Zejména tu jde o takovéto případy rekonstrukce: o rekonstrukci polysémie při dobré doloženosti lexikální formy i příslušných kontextů (6.31), o rekonstrukci sémantické struktury při dobré doloženosti lexikální formy a nedoloženosti kontextu (6.32), o rekonstrukci lexikální formy nejasně doložené v ojedinělém kontextu (6.33) a o rekonstrukci formy i významu lexikální jednotky kontextem vůbec nedoložené (6.34).
(6.31) Bezpečně je doložena forma slova i řada kontextů, ale rozsah polysémie (počet lexikálních významů) není samotnými doklady bezpečně prokázán. – Např. v stč. slově nohavicě by se mohl jevit jako sporný význam ‚součást oděvu kryjící nohu, zpravidla od nártu nahoru‘, protože jej dosud slovníky neuváděly; považujeme jej však za prokázaný koincidencí těchto vztahů (kritérií): paradigmatickým vztahem k synonymům holénka, onucě, plstěnicě (6.112), paradigmatickým vztahem k odvozeninám nohavička, nohavičník, vstuha nohavičná (6.115), paradigmatickým vztahem k antonymu téhož slovotvorného typu rukavicě (6.116), paradigmatickým vztahem diferenčně tvaroslovným k pomnožnému slovu nohavicě (srov. sg. senma… s nohy nohavici ŠtítKlem 141b – viz 6.122), syntagmatickým vztahem k slovesu obúti sě a k přívlastku bez příkopytie
