v mladších fázích vývoje téhož jazyka, jsou pak ovšem závažnějším vodítkem pro historickolexikologickou rekonstrukci.

(6.142) Kritérium komponentové shody mezi lexikálními jednotkami příbuzných jazyků (kritérium blízkých jinojazyčných responzí a sémaziologických paralel) je rovněž spolehlivé, je‑li aplikováno spolu s kritérii jinými a zvláště když jde o rekonstrukci dané lexikální jednotky pomocí dobře doložených lexikálních jednotek z časově i kulturně odpovídajících stádií vývoje příbuzného jazyka. Jako příklad můžeme zde uvést rekonstrukci stč. jednotky – slovesa očěděti ‚začadit se, čoudem zčernat‘. Toto sloveso sice není ve svých tvarech přímo doloženo, ale na jeho existenci přesvědčivě ukazují jazyková fakta: (a) vnitrosystémové vztahy k dobře doloženým jednotkám téže slovní čeledi (jm. místní Očěděl vzniklo ze slovesa očěděti podobně jako jméno říčky Hlučěl z hlučěti, 6.115, a to tím způsobem, že sloveso očěděti bylo vytlačeno produktivnějším synonymem téže slovní čeledi očadnúti ‚čoudem zčernat‘ na periférii lexikálního systému a tam zaniklo, zanechavši po sobě l‑ové participium očěděl, které přešlo do jiného, neapelativního subsystému lexikálního, 6.124); (b) mimosystémový vztah k dobře doložené formálně i významově odpovídající lexikální jednotce očaděti v strus. jazyce (s významem ‚zakoptit'sja, počerneť‘ I. I. SREZNĚVSKIJ 2, s. 844). Ještě častěji nám lexikální jednotka příbuzného jazyka s etymologicky shodnými komponenty pomáhá rekonstruovat starobylé primární významy v polysémních slovesech (viz např. podíl litev. responze išlaivóti ‚dělat zákruty‘ na určení primárního významu slova obleviti, tj. ‚povolit, učinit nenapjatým‘, 5.343). Podobnou pomocnou úlohu při historickolexikologické rekonstrukci mají také dobře doložené významové (4.123) a významově‑formální (4.122) opozice lexikálních jednotek v příbuzných jazycích; tak např. srbch. významová opozice naočit ‚očividný, bijící do očí‘ : naočit ‚význačný, přední‘ nám umožňuje u stč. adjektiva náčitý na základě jediného dokladu rekonstruovat primární význam ‚očividný, na první pohled zřejmý‘, protože i toto etymologicky příbuzné stč. adj. má dobře doložený odpovídající význam sekundární ‚nápadný svými kladnými hodnotami, vynikající‘ (viz StčS 1977, s. 30); stejně tak srbch. významově‑formální opozice noga ‚noha‘ : obnožnica ‚pouto na nohou‘ umožňuje rekonstrukci stč. příbuzné lexikální opozice noha : obnož ‚nožní pouto‘ s nedostatečně doloženým druhým členem (4.413). – Kritéria takovýchto jinojazyčných paralel tedy odpovídají kritériím vnitrosystémových paradigmatických vztahů 6.121 a 6.116.